„Udělal jsem velkou chybu,“ vyčinil si. „Přepočítal jsem se. A beru za to na sebe veškerou odpovědnost.“
Chybu v tom smyslu, že jste příliš pozdě začal stahovat Švýcara Franka?
Nevěřil jsem, že to udrží. Držel jsem si své tempo a byl připravený zaútočit ve finále. Ale on jel na konci opravdu tvrdě. Moje chyba. Velká chyba. Stála mě etapové vítězství na Vueltě.
Překvapili vás Frank s Italem Cataldem, jak brzy před cílovým stoupáním odjeli z úniku?
Že někdo zaútočí, jsem očekával. Věděl jsem, že ti dva jsou dobří vrchaři. Ale bavili jsme se už předtím v týmu o dnešním vedru i o prudkém sklonu tohoto stoupání. Čekali jsme, že někteří kluci to přeženou a zaútočí příliš brzy. Jenže Frank to bohužel nepřehnal.
Přesto i druhé místo pro vás může být náplastí po nedělním zklamání v etapě do Formigalu, ne?
Snažil jsem se dneska, abych se po nedělním zklamání vrátil zpět, a ukázat, že se nevzdávám. Tým mi dal možnost jet o etapu, za což jsem mu velmi vděčný. Ale selhal jsem.
DOČKAL SE. Po dvou letech, kdy se Mathias Frank trápil a nevyhrál žádný závod, zvítězil v sedmnácté etapě španělské Vuelty.
Nebuďte na sebe až tak kritický. Určitě najdete i pozitiva.
Teď je nevidím. Možná jsem na sebe moc přísný, ale říkám si, že nic jiného než vítězství se ode mě dnes nečekalo, když jsem se dostal do úniku. Byl jsem v něm ale strašně zaměřený na Gesinka, opravdu zbytečně moc. Přitom všechno bylo fakt skvěle rozjeté, Michal Golaš mi jel krásné tempo, udržoval odstup od těch dvou vpředu. V životě by mě nenapadlo, že Frank pak vydrží až do cíle. Nejhorší je, že jsem tam nenechal všechno, že jsem síly ještě měl, jen jsem je šetřil, protože jsem počítal s tím, že je budu potřebovat na Gesinka.
Kdyby byl cíl o padesát metrů dál...
... právě. Ale to jsou jen kdyby. Měl jsem si všechno líp spočítat. Místo 300 metrů před cílem jsem měl zaútočit na Franka 500 metrů před cílem a vyhrál bych. Zaváhal jsem a fakt to beru na sebe.
Od týmu jste už před etapou dostal pokyn, ať se dnes pokusíte proniknout do úniku?
Ano, měl jsem do úniku jít s tím, že potom uvidíme co dál, jestli se stáhnu a pomůžu Chrisovi (Froomovi), nebo jestli únik dostane šanci jet o etapu. A tu jsme dostali. Celá etapa byla nakonec pro mě docela v pohodě. Já se cítil strašně silný. Tím víc mě to teď mrzí.
O cílovém stoupání Alberto Contador prohlásil, že je doslova brutální.
Mně připadalo krásné, takové prudké stěny mi v posledních týdnech sedí.
Ani s vedrem 36 stupňů jste problémy neměl?
Sehrálo svoji roli, ale to všechno jsme měli s týmem vypočítané, že se v něm ostatní uvaří a já si pojedu to svoje, načež poslední kilometr zrychlím a vyhraju. Nestalo se. Někdy prostě... nedal jsem do toho tu divočinu. Možná mi chyběl takový ten poslední instinkt. Všechno vycházelo do posledních 500 metrů, kde jsem udělal chybu. Tam jsem už měl na Franka zaútočit. Jenže já to udělal o 200 metrů později.
Přesto, podal jste důkaz, že na Vueltě formu opravdu máte.
Nad tím už radši ani nechci přemýšlet.
