Přemýšlíte, jak se opět nabudit?
No, dal jsem si dnes poprvé na téhle Vueltě před startem kafe.
Pomohlo?
Byli jsme s klukama připravení, že bychom hned od začátku mohli peloton na větru nadělit. Jenže nakonec nebyla příležitost, vítr nefoukal v tom správném směru, v jakém jsme si ho představovali. Přesto se prvních padesát kilometrů jelo docela nervózně, celý balík v nich byl natěsnaný pohromadě. A posledních padesát kilometrů, to byl pro změnu sjezd do cíle. Tam jsme se snažili držet pozice v popředí.
A také vy jste tahal tempo na špici.
Jo, snažil jsem se klukům v závěru pomoci, abych sám sebe aspoň trochu namotivoval, protože jsem z toho všeho takový smutný. Musím si to nejdřív v hlavě přehodnotit. Chci teď co nejvíc práce vrátit našim klukům.
Sedli jste si po nedělní nepovedené etapě se šéfy týmu Sky a řekli si: Stále ještě zbývá týden Vuelty, tak zkusíme pro změnu my zaskočit ostatní týmy?
Přesně tak. O to se budeme snažit. Závod nekončí tím, co se nám přihodilo v neděli. Na začátku Vuelty jsme vyhráli týmovou časovku, potom vyhrál i Chris (Froome) na Peňa Cabarze. Včera jsme naopak měli špatný den. Bohužel nás nestál jen pár vteřin, stál nás hodně, Chrise i mě. Někdy se prostě nezadaří. Ale závod pokračuje dál a příležitosti na zvrat v boji o Chrisův titul ještě budou. Minimálně tři. Dvě těžké etapy a časovka. Já se teď hlavně snažím nějak si to v hlavě srovnat a dojet poslední týden se ctí.
Na středeční cílově stěně v Lluceně to s vámi může být jak? Obětujete se plně pro Frooma, nebo se pokusíte držet v popředí etapy až do samého konce?
Záleží, jak tu etapu od začátku pojmeme. Jede se po dni volna, navíc start do kopce. To je právě ten typ etapy, kdy bychom mohli něco vymyslet. Musím se namotivovat, ale není to jednoduché. Teď je jediným mým zájmem, abych pomohl Chrisovi. Akorát nevím, jestli mi to tak dobře půjde, když budu mít právě jen tenhle zájem. Je možné, že mě tým ve středu už dřív vyšle dopředu, nebo že rozjedu na té stěně Chrisovi takové tempo, ze kterého by potom ve finále sám něco udělal. Ale stejně tak se může stát, že vepředu odskočím a pokusím se vyhrát etapu.
Jistě, variant je mnoho a záleží i na pokynech, které dostanete. Stejně tak vám před páteční časovkou, na kterou jste se tolik těšil, mohou sportovní ředitelé říci, abyste ji nejel naplno a raději pošetřil síly na poslední obtížnou horskou etapu, ve které bude celý tým možná hrát v sobotu vabank.
To je pravda. Ale už jsem se bavil s Davem Brailsfordem (manažer stáje) a ten se mě snažil na časovku namotivovat. Říkal, abych to nevzdával a zkusil v ní uspět. Navíc přijedou rodiče s bráchou, chtěl bych se i před nimi předvést.
Okolo kritického momentu z úvody nedělní etapy, po němž jste zůstal až ve třetí skupině, stále panuje mnoho nejasností. Jak to tedy tehdy po startu bylo? V jeden moment jste jel nedaleko za Qunitanou a docela daleko před Froomem, jenže po chvíli jste s odstupem šlapal za ním. Co se přihodilo?
Já opravdu nevím, to bylo všechno tak rychlé. Nejednou jsme byli ve sjezdu a já se ocitl za nějakým člověkem, který tam nechal díru, protože tam došlo k pádu.
K pádu?
Jo, byl tam. A rázem jsme měli deset vteřin díru a byl konec, naprostý konec. To se odehrálo tak strašně rychle, opravdu v pěti vteřinách se tolik hodin práce rozplynulo. To je cyklistika. Ale stejně jsem nepochopil, jak mohlo být nakonec v prvních dvou skupinách 71 lidí. Možná jsem ještě spal, já nevím. Každopádně jsme stoprocentně zaváhali. A ti před námi potom jeli totální šrot.
