„Když Kuba vytáhne z garáže svůj bicykl, občas se s námi cyklisty sveze i na kole,“ popisuje letošní účastník slavné Tour de France Bárta. „Rád bych to uvedl na pravou míru,“ reaguje Kornfeil, jenž patří ke špičkovým jezdcům třídy Moto3.
Jak to tedy je doopravdy?
Jakub Kornfeil: Já bych se s nimi rád svezl. Přestože mám ale vyplazený jazyk až pod koleny, tak už po prvním kilometru jsou snad pět kilometrů přede mnou. Oni totiž jezdí tak strašně rychle, že to prostě není možné.
Jan Bárta: Ale to se stalo jen jednou. Je pravda, že jsme jeli trochu rychleji, ale pro mne to bylo v pohodě. Byla tam rovinka, tak jsem trochu s ostatními zaspurtoval, no a Kuba jaksi nechytil tempo. (směje se) Když jsem se otočil, zjistil jsem, že zmizel někde za námi.
Kornfeil: Přitom nejsem zase až tak špatný cyklista, ale to se nedalo. Honza klidně na tom kole jede padesát až šedesát kilometrů v hodině. Když je protivítr, ještě zrychlí. To se potom fakt špatně stíhá.
Jan BártaÚspěšný český cyklista ze Sobůlek se narodil 7. prosince 1984 v Kyjově. Poslední sezony působí v německé stáji Bora Argon 18. Specialista na časovku už startoval na italském Giru či španělské Vueltě. Dvakrát dokončil i slavnou Tour de France, kde letos patřil k nejaktivnějším jezdcům celého pelotonu. V jízdě proti chronometru je Bárta čtyřnásobným domácím šampionem. Pro Českou republiku vyjel na podzim na mistrovství světa v americkém Richmondu účastnické místo na letní olympiádu v Rio de Janeiru. 31letý jezdec skončil v časovce jedenáctý. |
Při takové rychlosti pády hodně bolí. Je horší spadnout z kola, nebo ze závodní motorky?
Bárta: Mám odzkoušené z praxe, že čím člověk jede rychleji, tím je pád menší, pokud samozřejmě přitom nic netrefí. Cyklista se totiž víc sklouzne po asfaltu, spálí se, ale jinak se většinou nic nestane. Při menších rychlostech si naopak něco zlomí nebo narazí. Pády na kole jsou proto asi nebezpečnější.
Kornfeil: Když jezdím závody na motorce, mám na sobě vždy kombinézu, takže pády jsou celkem v pohodě. Na kole by to bolelo určitě víc.
Odpočíváte nyní po sezoně, nebo už vám začal tréninkový dril?
Bárta: Není dobré úplně ztratit fyzičku, takže trénuji vlastně pořád. V prosinci využívám domácí podmínky a od 8. ledna mi začne soustředění na Mallorce. Tím končí moje zima, protože už začátkem února budu mít závody na Mallorce a pak ve španělské Andalusii. V březnu budou následovat závody v Belgii a Nizozemí a tak to bude pokračovat až do podzimu.
Kornfeil: Mám to hodně podobné. Trénuji, kde se dá. Pokud jsou teploty nad nulou, hodně jezdím v Hodoníně na kole. Když je ale velká zima, dám přednost tělocvičně, protože jinak mi hrozně mrznou všechny končetiny. Jsem fakt hodně zmrzlý. Mohu si dát na sebe všechny možné návleky a teplé rukavice, a stejně nic nepomáhá. Když se přitom podívám na Honzu, zjistím, že on je v nich zapařený. To mi hlava nebere. Na motorce budu začínat až v únoru v Malajsii, kde mě čekají první testy, vrátím se na týden domů a pak zase poletím do Valencie.
Sednete si pro cvik alespoň za řídítka běžné motorky a svezete se?
Kornfeil: Musím se přiznat, že s motorkou na silnici vůbec nejezdím, já se s ní totiž bojím vyjet do běžného provozu. Přestože mám na ni papíry, nikdy jsem s ní nejel.
To je oproti soupeřům docela unikát, že?
Kornfeil: Na motorky sedám opravdu vždy jen při testech, soustředěních a při závodech. Přiznávám, že je to složité. Stává se mi běžně, že se poprvé svezu na motorce třeba až osm dnů před závodem, to znamená většinou tři až čtyři tréninky za den, které mají třicet až čtyřicet minut. Musím to proto nahonit na kole nebo taky hodně běhám. Snažím se při tréninku, aby byl hodně různorodý. Zapojil jsem třeba i jógu.
Vážně jste v poslední době seděl jen na závodním stroji?
Kornfeil: Tak dobře, jednou jsem jel na skútru s přítelkyní, ale to bylo opravdu všechno.
Jakub KornfeilRodák z jihomoravského Rohatce oslaví 8. dubna 23. narozeniny. Jako teenager nakoukl před šesti lety do mistrovství světa silničních motocyklů, od roku 2010 je pravidelným účastníkem elitního seriálu. Letos ve třídě Moto3 zaznamenal průlomovou sezonu, poprvé v kariéře se jezdec malajsijského týmu Drive M7 SIC Racing probojoval na stupně vítězů. V Anglii dojel druhý, ve Valencii třetí. V celkové klasifikaci obsadil 12. místo. Příští ročník bude pokračovat ve stejné stáji, z motocyklu KTM přesedlá na Hondu. |
Honzo, i vy se přes sezonu moc často domů nedostanete. V červnu se ale pojede v Hodoníně český a slovenský šampionát. Pojedete doma svoji oblíbenou časovku?
Bárta: Určitě tady budu startovat a už se moc těším. 23. červen jsem si pořádně zaznačil do kalendáře. Konečně pojedu po silnicích, na kterých jsem vyrůstal. Časovka na mistrovství republiky je moje silná disciplína, budu chtít obhájit mistrovský titul.
Na domácí šampionát se poslední dobou sjíždí velká konkurence, König, Štybar, startovat by měl i mistr světa Peter Sagan...
Bárta: Letos jsem ho porazil, takže doufám, že příští rok si to zopakujeme. (směje se)
Mimochodem, jak budete oba trávit silvestr?
Bárta: Já na nijak bouřlivé oslavy nejsem. Silvestry proto trávím většinou v malých skupinách kamarádů na chatě.
Kornfeil: Silvestra trávím nejčastěji na horách. V posledních letech jsem jezdil s přítelkyní kvůli sněhu hlavně do Alp. Minule jsme to ale trochu přehnali, protože jsme jeli až do francouzských Alp. Cesta byla dlouhá 1 300 kilometrů a musím uznat, že to byl nesmysl. Lyžovali jsme ale na olympijských sjezdovkách, takže to bylo příjemné. Letos jsem plánoval s přítelkyní letět do Dubaje, ale padlo to. Takže asi něco vymyslíme na poslední chvíli.
