Je to přesně čtvrt století, co Pavel Nedvěd vstřelil nejdůležitější gól kariéry.
„Připadal jsem si jako v nebi,“ vzpomínal na zážitek z Liverpoolu.
Legendární český záložník se teprve rozjížděl ke svému velkému fotbalovému dobrodružství.
Kdo ví, jak by Nedvědova éra pokračovala, kdyby se tenkrát netrefil. Měl rozjednaný přestup ze Sparty do Eindhovenu, smlouva před podpisem. Táhlo mu na čtyřiadvacet.
Vědělo se, že je talentovaný, snaživý, někdy možná až příliš horlivý. Míč dokázal narvat do branky oběma nohama, silou i technicky. Ovšem velké razítko mu chybělo. A pak to přišlo: pátá minuta utkání, ve kterém si přehlížení Češi měli přijít pro očekávaný příděl. Prohráli přece premiéru s Německem a pomalu hledali kufry, které na Euru ještě nestačili pořádně rozbalit. Italové byli jasní favorité.
Bum! Vlasáč Karel Poborský se u pravé lajny uvolnil, slabší levačkou dokonale nacentroval do bubliny, která se z pohledu Italů víceméně nedala bránit. Brankář Peruzzi musel zůstat u lajny a vracející se záložník Mussi nestíhal zareagovat. Připravený (a nakrátko ostříhaný) Nedvěd ano.
Od trávníku odražený kros si ztlumil na prsou, podíval se a zakončil pravačkou k levé tyči. Mazácky, technicky, pohodlně, trochu frajersky a hodně suverénně.
Televizní komentátoři se teprve učili správně vyslovovat jména českých reprezentantů. Nedvěd byl Nédvet, Šmicer zase Šmajkr, Bejbla komolili na Béžbla a Suchopárka na Sišopárka. Tenhle úder proti Italům, kteří hráli hodinu bez vyloučeného stopera Apolloniho, měl ohromný význam pro budoucnost celého českého fotbalu.
Vítězný ovšem nebyl. Útočník Enrico Chiesa, jehož syn Federico reprezentuje Itálii na letošním Euru, po chvilce vyrovnal navzdory obklíčení dvojice Horňák - Bejbl. Prapor s modrým klínem nakonec zvedl záložník Radek Bejbl, jenž trefil památnou výhru 2:1.
Dres italského obránce Alessandra Nesty z Eura 1996, který s ním po zápase s Českem vyměnil záložník Karel Poborský. Pak ho dal do charitativní aukce a při předání ho podepsal.
Vzpomínáte, jak mu přesně do kroku nacentroval Pavel Kuka od pravého praporku? Mimochodem, taky pro slávistu Bejbla to byla první trefa za reprezentaci. Rovnou si tím řekl o přestup do Atlétika Madrid.
Nedvěd to ovšem dotáhl ještě dál. Do Lazia, do Juventusu, k italským titulům. Za rok 2003 vyhrál Zlatý míč. „Zpětně si myslím, že můj gól proti Italům byl napsaný někde ve hvězdách. Prostě osud. Asi to tak vážně mělo být,“ říká Nedvěd.
Co myslíte, může se zázrak z Anglie opakovat?
