Pojede se tedy 9. srpna?
Nebo kvůli koronaviru nikoliv?
„Jednáme o podmínkách, které budou schůdné pro nás jako pořádající Spolek, pro společnost Dorna jako promotéra a samozřejmě pro veřejný sektor, kterým myslím především stranu hygieny. Těch proměnných je pořád hodně,“ říká neurčitě Adam Svoboda, tajemník Spolku pro Grand Prix, která závod v Brně organizuje.
Jedno však platí. Motocyklová Velká cena zatím není oficiálně zrušena, promotér šampionátu o závod stojí a zainteresované strany jednají. Je jasné, že klíčové proměnné, které Svoboda zmiňuje, jsou dvě - peníze a souhlas epidemiologů.
Začněme prvním bodem. Každoroční tanečky, zda se v Brně pojede, či nikoliv, se týkají tzv. zalistovacího poplatku, který musí čeští organizátoři zaplatit už zmíněné Dorně za to, že vůbec mohou závod uspořádat. Ten poplatek postupně roste, letos je zhruba mezi 115 a 120 miliony korun a skládá se na něj město Brno (30 milionů), Jihomoravský kraj (30 milionů) a stát (55 milionů).
Momentka z Velké ceny České republiky v Brně.
Zastánci, aby veřejný sektor v této výši podporoval soukromou akci, argumentují, že díky desetitisícům příznivců, kteří na okruh dorazí, vydělá stát a region na jejich útratě mnohem víc. Jenže letos žádné davy nebudou, nejspíš by se jelo za zavřenými dveřmi.
„Když vypadnou příjmy z prodeje vstupenek, neměli bychom na pokrytí všech nákladů. Dovedu si představit, že se závod pojede, pokud Dorna bude souhlasit s výrazným snížením zalistovacího poplatku. A podle mého názoru Dorna souhlasit bude. Jde jen o to, jestli najdeme kompromis, aby to bylo vyrovnané,“ řekla pro ČTK Markéta Vaňková (ODS), primátorka Brna, které se na pořádání podílí.
Dorna už skutečně výrazný ústupek udělala. Společnost má navíc zájem, aby se kvůli sponzorům šampionát rozjel a uskutečnil se v co nejvíce zemích. „Z našeho pohledu je ta nabídka velmi slušná,“ říká Ivana Ulmanová, ředitelka Masarykova okruhu, na kterém se závodí.
Bude souhlasit vláda?
Ta navíc počítá s tím, že se bez diváků poměrně zásadně sníží i náklady - nemontovaly by se tribuny, nemuselo by se pronajímat tolik velkoplošných obrazovek a podobně. A pozor - je tu i varianta, že by pár tisícovek lidí na přírodních tribunách mohlo sedět. „Dokážeme okruh rozparcelovat na několik sektorů, do kterých bychom pustili povolený počet diváků, třeba tisíc. Měli by svůj přímý vchod, nemohli by se mísit,“ nabízí řešení Ulmanová.
To ale souvisí s proměnnou č. 2.
Pořadatel šampionátu už dopředu oznámil, že se závodu bude moct účastnit jen nutný počet lidí. Nepočítá se s novináři, fotografy ani s udělováním divokých karet, aby padok nenabobtnal. Přenosy zajistí pořadatel sám.
„Dokážeme okruh rozparcelovat na několik sektorů, do kterých bychom pustili povolený počet diváků.“ Ivana Ulmanová, ředitelka Masarykova okruhu |
I tak bude mít ansámbl zhruba 1 300 osob a v Česku jsou zatím povolené akce do 1000 lidí (od 22. června). V srpnu to sice může být víc, ale organizátoři logicky potřebují už teď ujištění ministerstva zdravotnictví, zda by dostali výjimku. A ta podle informací iDNES.cz zatím nepřišla.
Dorna přitom poslala přesný manuál, jak by svůj „cirkus“ držela pod zámkem, aby snížila riziko nákazy. Podle předběžných plánů by mistrovství mělo začít v polovině července dvěma závody v Jerezu, pak by se ve Španělsku zřejmě pokračovalo a následně by se závodníci a týmy přímými lety dostali do Brna. Odjeli by přímo na okruh, který by nikdo nesměl opustit.
„Automotodrom je soběstačný. Je tu hotel, mají tu zázemí. Večer bychom pro ně třeba připravili kino, už jsme mluvili s policií, že by se uzavřely i lesní cesty. Všichni účastníci by měli aktuální výsledky testů, s sebou by si přivezli i imunologa. Byla by tu laboratoř, kde by třeba náhodně několik desítek lidí testovali,“ popisuje Ulmanová.
Filip Salač (vlevo) ve Velké ceně České republiky v Brně.
Den po závodě by pak všichni určenou trasou odjeli do Rakouska, kde se po brněnském závodě mají konat další dvě Velké ceny (prý i s diváky). Zda podobný režim vláda dovolí a zda i pořadatelé kývnou na finanční nabídku Dorny, má být jasno počátkem června.
Že to ale z epidemiologického hlediska může být poměrně složitá záležitost, ukazuje i dění v F1. Ta se má rozjet počátkem července dvěma závody v rakouském Spielbergu, třetí a čtvrtý díl šampionátu se následně měl uskutečnit v Silverstone, jenže sám britský premiér Boris Johnson podle místních médií odmítl udělit výjimku, že by piloti a mechanici nemuseli po příjezdu do čtrnáctidenní karantény.
