Dlouho před cílem kroutil nevěřícně hlavou, nemohl ve své mysli pobrat, co se mu povedlo.
„Startovalo tu tolik jezdců se skvělou formou z Tour. Navíc jsme v závodě nastoupali více než 4 000 metrů,“ vyprávěl Remco Evenepoel. „Z pohledu jednodenních závodů považuji San Sebastian za nejtěžší ze všech. Snil jsem o tom, že jednou právě tady vyhraju, ale ne letos.“
Způsob, jakým to jezdec týmu Deceuninck-Quick-Step provedl, okamžitě vyvolal oslavné reakce světových médií, ale i legend cyklistiky.
„Výkon, který v 19 letech v San Sebastianu předvedl, je naprosto výjimečný,“ velebil ho Eddy Merckx. „Remco může být jednou lepší než já. Má všechny vlastnosti, aby to dokázal.“
Nejslavnější francouzský týmový manažer Cyrille Guimard, kdysi velký mozek za triumfy Bernarda Hinaulta a Laurenta Fignona, na Twitter napsal: „Evenepoel není nový Merckx. Je to Merckx plus Hinault s příchutí Bernala a Mbappého. Což je smutné pro ty, kteří sní o tom, že budou vyhrávat Tour po roce 2020, nebo že vyhrají tokijskou olympiádu.“
Rovněž Roger de Vlaeminck, někdejší král klasiky Paříž-Roubaix, se přidal: „Už dlouho říkám, že máme dva famózní cyklisty nové generace Van der Poela a Van Aerta. Teď si k ním přidejte třetího.“
Stručně a jasně: „Zrodila se hvězda,“ jak sděloval titulek Gazzetty dello Sport.
"In the last 3-4 kilometers I had tears in my eyes and it was all very emotional, because I realised this was going to be a big moment in my career."
Photo: @GettySport https://t.co/LdlUetpFFv
Evenepoel se už letos zviditelnil celkovým vítězstvím Kolem Belgie i nedávno etapovým prvenstvím na Adriatica Ionica, což jsou však podniky nižší série Europe Tour.
V sobotu jej v San Sebastianu čekala životní premiéra v jednorázovém závodě World Tour.
„Věděl jsem, že mám dobrou formu, ale nikdo neočekával, že bych mohl vyhrát. Ani nikdo v mém týmu si to nemyslel,“ popisoval. „Pak se to prostě stalo. Přitom jsem se v prvních třech hodinách závodu vůbec necítil dobře, teprve později se to zlepšilo.“
Až neskutečná byla Evenepoelova poslední hodina na Clasice San Sebastian. Jen si zrekapitulujme, co všechno v ní dokázal.
1. Byl odpárán z pelotonu na předposledním stoupání Mendizorrotz, 25 kilometrů před cílem.
2. S velkým úsilím se v následném sjezdu dotáhl zpět.
3. Od týmového auta dovezl bidony pro týmové kolegy včetně Enrika Mase.
4. Dvacet kilometrů před cílem společně s Tomem Skujinšem z Treku atakoval, společně si vybudovali až 49sekundový náskok.
5. Osm kilometrů před metou na posledním kopci odpáral Skujinše.
6. Neztrácel náskok nad pronásledovateli ani na nejstrmější pasáži stoupání Murgil Tontorra.
7. Udržel vedení také ve sjezdu a na tříkilometrové rovině do cíle.
8. Vyhrál v pouhých 19 letech svůj první závod World Tour a stal se třetím nejmladším vítězem některé z klasik v historii.
Oficiálně byl v San Sebastianu lídrem stáje Deceuninck-Quick-Step obhájce titulu Julian Alaphilippe, jenže ten už po 90 kilometrech slezl z kola. Což učinili během závodu i další z hrdinů Tour Simon Yates a Mikel Landa.
Důvod, proč odstoupil Alaphilippe, nebyl jeho týmem specifikován, ale sportovní ředitel Wilfried Peeters přinejmenším naznačil: „Musel jsem Juliana trochu motivovat, aby San Sebastian vůbec jel. Po třech týdnech enormního úsilí na Tour byl opravdu unavený.“
Po jeho odstoupení byl jasným lídrem týmu Enric Mas, loni druhý na Vueltě. Tak dlouho uvažoval i Evenepoel, jenž klíčové fáze závodu popisoval: „Na strmých pasážích předposledního stoupání jsem ztratil pár pozic a byl odpárán, ale sjezd jsem potom jel extrémně rychle a dokázal jsem se vrátit. Pak jsem se rozhodl zaútočit, abych byl na posledním kopci vepředu a mohl tak pomoci Enriku Masovi.“
Jenže vše se nakonec odehrálo jinak. „Měli jsme se Skujinšem solidní náskok na začátku stoupání, proto jsem jel naplno dál.“
Taming the punishing double-digit gradients of Murgil Tontorra while being cheered by the always amazing Basque fans.
Photo: @GettySport https://t.co/QvbXMfqwZz
Mas naopak šlapal v silné skupině pronásledovatelů, kde uháněl i mistr světa Alejandro Valverde, a snažil se narušovat její tempo.
Evenepoel triumfoval. O 38 sekund před desetičlennou skupinou kterou přivedl olympijský vítěz Greg van Avermaet.
„Chtěl jsem tu jen nasbírat zkušenosti s jednodenními závody World Tour,“ svěřoval se senzační šampion. „A najednou jsem 15 kilometrů před cílem bojoval o vítězství. Na posledních třech kilometrech jsem měl slzy v očích, bylo to tak emocionální. Budu potřebovat pár dní, abych si to všechno v hlavě srovnal, je to příliš bláznivé, neuvěřitelné.“
Loni touto dobou se chystal na mistrovství světa juniorů v Innsbrucku, kde posléze získal tituly v časovce i silničním závodě.
Letos by mohl v Yorkshiru bojovat o zlato v kategorii do 23 let. Ovšem tu se rozhodl přeskočit a vzít útokem rovnou závod Elite.
„Mám o to velký zájem, v časovce i v silničním závodě,“ přihlásil se v rozhovoru pro televizi Sporza do dospělého výběru kouče Rika Verbruggheho.
Cestou na světový šampionát plánuje ještě časovku na mistrovství Evropy v Alkmaaru, tréninkový kemp v Livignu, etapy Kolem Německa a jednorázové worldtourové závody v Montrealu a Quebeku.
Někde mezitím by se chtěl také vystěhovat z Belgie do jiné, cyklisticky příznivé lokality. Jen ještě neprozradil kam. Belgická média lavírují ve svých spekulacích mezi Andorrou a Monakem.
