Češi v prvním kvalifikačním okně zvládli obě utkání a se čtyřmi body jsou jediný neporaženým celkem ve čtyřčlenné skupině. V únorové části kvalifikace budou chtít přidat další důležité body, ale soupeřem jim kromě Bulharska a Islandu bude dlouhé cestování, na které je zoufale málo času.
Vždyť v Bulharsku se hraje v pátek večer a už za dva dny nastoupí svěřenci trenéra Ginzburga na druhé straně kontinentu proti Islandu.
„Od začátku jsme věděli, že hlavním problémem bude to, že hrajeme v pátek a v neděli. Z Bulharska všeobecně není dobré letecké spojení. Snažili jsme se FIBA přesvědčit, aby utkání v Bulharsku přesunula na čtvrtek. FIBA s tím nesouhlasila a argumentovala tím, že všichni mají mít stejná pravidla. Týmy, které měly v rámci prvního okna dva dny mezi zápasy, mají teď jeden den a obráceně. To je sice fajn, ale nikdo z těch týmů neabsolvuje cestu prakticky přes celou Evropu,“ zlobí se manažer národního týmu Michal Šob.
Únorové cestování manažerovi reprezentace na několik týdnů zamotalo hlavu.
V myšlenkách byly různé varianty včetně té, že by se výprava rozdělila do tří menších skupinek a přes různé evropské destinace se dopravila na Island. Tuto verzi však zavrhl jako první.
„Zvažovali jsme i soukromý charter, nicméně při kalkulaci jsme zjistili, že jen cesta Bulharsko - Island by stála milion korun. To jsou velké náklady. Navíc časová úspora by nebyla tak dramatická, protože letadlo by na Island stejně nedoletělo a muselo by někde tankovat,“ vysvětluje, proč nakonec zvítězila varianta běžného spoje.
Problém byl ovšem i s tím dostat celou výpravu čítající přes 20 lidí do stejných komerčních linek. „Naštěstí jsme tuto situaci začali řešit brzy a už v prosinci jsme koupili poslední letenky na spoj z Bulharska na Island. Problém je v tom, že přiletíme na Island v den utkání v půl jedné v noci. To je pro nás velká komplikace,“ odkazuje na únavu hráčů, kteří po dlouhém cestování nebudou mít šanci pořádně zregenerovat.
Realizační tým tak vymýšlí, jak hráčům cestu alespoň částečně ulehčit:
„Snažíme se udělat servis pro hráče v průběhu letu co nejlepší. Přestupujeme na letišti Heathrow, kde máme zarezervovaný soukromý salonek. Zde budou mít jídlo, pití, možnost se natáhnout... To jsou bohužel jen takové drobné náplasti, co jsme schopni jim pomoct v průběhu cesty. Pokud všichni v půl jedné zalehnou do postelí a rovnou usnou, tak si myslím, že se nám pro ně podařilo udělat maximum.“
Jen vzdušnou čarou na trase Praha - Sofie - Londýn - Keflavík - Stockholm - Praha absolvuje národní tým téměř 8 500 kilometrů.
„Hráči z toho nadšení nebyli. Dávkuji jim informace po lžičkách, abych je úplně nevyděsili,“ směje se Šob. Pak ale smířlivě dodává: „S kapitánem Pavlem Pumprlou jsme to řešili od začátku, ale jiná cesta, jak se tam dostat, není. Nezbývá nám, než se s tím poprat.“
Hlavní trenér české basketbalové reprezentace Ronen Ginzburg (vlevo) a jeho muži.
Ani brzký začátek zápasu hraného v Reykjavíku stanovený na 16. hodinu místního času Čechům do karet nehraje: „Island toho patřičně využil. Pravidla FIBA dovolují, aby si domácí tým zvolil začátek utkání. Oni dobře věděli, co se děje, protože jsme to řešili s FIBA na technických schůzkách, kde oni u toho také byli. Je to ale jejich svaté právo.“
Basketbalisté by potřebovali na cestě po hřištích soupeřů uspět. Definitivně by si tak zajistili postup do druhé fáze kvalifikace a také by už do ní začali sbírat důležité body.
