PROFIL: Jícha vyhrál, co mohl. Jen úspěchu s reprezentací se nedočkal

  6:59
Jeden z nejúspěšnějších českých sportovců posledních let startuje „život po životě“. Pro to, co Filip Jícha dokázal na individuální a klubové úrovni, se i napříč disciplínami hledá jen málo paralel. Chybělo jediné: korunovat kariéru také mimořádným výsledkem za národní tým.

Krásně se na to dívalo. Ve videu, které uvádělo oficiální ukončení kariéry, se střídaly záběry Filipa Jíchy-šampiona. Jásajícího, slavícího, rozradostněného. A vás automaticky napadá, zda člověku není líto, že už nic podobného nikdy nezažije.

„Abych řekl pravdu, nemrzí mě to,“ usměje se upřímně tenhle dvoumetrový chlap. „Podařilo se mi zažít tolik věcí, že nevěřím, že bych to dokázal zopakovat. Jsem vděčný, že jsem potkal lidi, co mě doprovázeli a udělali ze mě člověka, jímž teď jsem.“

Končí v 35 letech; už nehodlal dál skřípat zuby bolestí po injekcích do operovaných kolen. Když vzal rodiče na Final Four Ligy mistrů do Kolína nad Rýnem, kde v minulosti dvakrát triumfoval, oznámil jim: „Užijte si to, bude to asi můj poslední zápas, co uvidíte. Tušili, že se čas blíží. Ale moje rodina nese to, že už nejsem aktivní sportovec, možná hůř než já.“

Jícha nebyl nikdy zvyklý příliš hledět dozadu. Ale k vnitřnímu smíření přispívá ještě jiná, zásadní věc. Ví, že potenciál naplnil – nebo spíše překonal.
Cesta sportem nadšeného kluka ze Starého Plzence k jednomu z nejuznávanějších házenkářů posledních let skončila.

Je plná trofejí. Plná souznění s klubem z Kielu, přístavního města na severu Německa, kde je nemilovat házenou zhruba stejně častý jev jako nezajímat se o fotbal v Brazílii.

Došel sem – bráno v rychlosti – přes Plzeň, Duklu, švýcarský St. Gallen a německé Lemgo. Vždycky bylo jasné, že má talent, potřebné fyzické parametry, herní i lidskou inteligenci. Že takových házenkářů není moc v celé Evropě (což je v házené stále měřítko pro celý svět), natož v Česku.

Filip Jícha v utkání proti Alžírsku

Ale až v upršeném Kielu přišla finální transformace nepřehlédnutelné naděje ve fenomenálního borce.

A „neuvěřitelná jízda“ začala

Tady se Jíchovy schopnosti rozvinuly naplno. Dostal skvělé spoluhráče a islandského trenéra velké postavy a velkých vizí Alfreda Gislasona, svého osudového šéfa i parťáka v jednom. V letech 2008 až 2015 získali k radosti celého města sedm titulů z osmi šancí – v tak vyrovnané a v tak kvalitní bundeslize je to unikát.

A Jícha tomu šéfoval. „Velmi rád si vybavuju roky, kdy jsem se cítil obrovsky silný. Vyhrávali jsme zápas za zápasem a já věděl, že trefím správné rozhodnutí. Sám neznám recept, proč se mi to dařilo, ale dokázal jsem se na hřišti rozhodovat tak, že to vedlo k úspěchu,“ vybavuje si.

Spíš než jeden vítězný duel si za tyhle roky vybaví slastnou směs emocí: „Momenty po společných úspěších jsou nezapomenutelné. Musím říct, že jsem na to pyšný.“

V dnešní době se arogance často mylně zaměňuje za sebevědomí a zvenčí tohle Jíchovi občas bylo vyčítáno: že ve svých slovech působí až moc jistě, dojde-li řeč na házenou.

Filip Jícha (vlevo) bojuje v utkání s Alžírskem

Jenže on měl své „náboje“, doslova plné zásobníky. Kiel v tu dobu vítězil, udával trendy. A on jezdil domů k trenérovi, aby společně taktiku a budoucnost probírali. Dostal možnost vidět pod povrch dění tak zblízka, jak jen to lze.
A ještě něco jej odlišuje: nesmlouvavá rvavost, pokud šlo o výhry.

To jej stálo pár let kariéry navíc, poslední dva německé tituly v letech 2014 a 2015 vydřel za cenu sebedestrukce tělesné schránky. Ale jak vždycky opakoval: neměnil by.

„Byl to neuvěřitelný příběh, neuvěřitelná jízda. A v každém krásném příběhu je i konec,“ říká nyní jako házenkář na penzi.

Marné čekání reprezentační

Individuálně získal vše, vrcholem je samozřejmě triumf v anketě o nejlepšího házenkáře světa za rok 2010. Jediná věc by jeho kariéru pozvedla ještě výš. „Stoprocentně větší úspěch s národním týmem,“ uznává sám. „O to jsem vždycky v reprezentačních pauzách bojoval; dával jsem tomu svoje zdraví a často i psychický stav, abychom něco zvládli. Ale nepodařilo se.“

Proč? Česko není evropskou, tudíž ani světovou špičkou, to je nejprostší vysvětlení. I s Jíchou v největším laufu je maximem 8. místo z Eura 2010. S trochou fantazírování mohlo být lépe, jenže současná vrcholová házená je moc vyrovnaná na to, aby šlo říci, že „stačilo pár gólů a dopadlo by to jinak“. „Je to kolektivní sport. A já byl moc rád, že jsem ho dělal,“ říká Jícha.

Filip Jícha odehrál proti Islandu výborný zápas.

V těchto letech byl schopen – zpětně viděno – až magických chvil. Na zmíněném Euru jej vyhlásili nejužitečnějším borcem, což je pro zástupce 8. týmu cosi zcela nevídaného. Ale aby sám vystřílel, zrežíroval a ubránil medaili? To nešlo. Možná proto byl symbolický i jeho reprezentační konec.

„Naposledy jsem přispěl jednou operací a jednou prohrou,“ říká Jícha již se smířeným úsměvem. V minulé kvalifikaci totiž nastoupil jen na Islandu, kde Češi padli o gól a on si utrhl meniskus.

Národní tým i tak prošel na mistrovství Evropy, které v lednu 2018 hostí Chorvatsko. Ani tahle vidina však nejslavnější tvář české házené nepřesvědčila, aby změnila názor na definitivní uzavření kariéry: „Kluci si všechno odehráli beze mě. Nebylo by fér vzít místo někomu, kdo si to zaslouží mnohem více než já.“

Popřel by tím sám sebe; „hrát za zásluhy“ se Jíchovi vždycky příčilo. Což jen souvisí s tím, že svůj sport poznal na maximální možné úrovni.

I proto s ním odchází někdo, pro koho je označení legenda nikoli přeháněním, ale prostým popisem stavu věcí.

Témata: Filip Jícha
  • Nejčtenější

Program a výsledky MS v hokeji 2024: Češi popáté vyhráli, půjdou na Kanadu

10. května 2024,  aktualizováno  18.5 22:53

Česká hokejová reprezentace zahájila domácí světový šampionát vítězstvími nad Finskem a Norskem,...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hokejisté si zajistili třetí místo, mohou ale i výš. Kdo jim hrozí ve čtvrtfinále?

18. května 2024  23:27,  aktualizováno  20.5

Pohodově si došli už pro pátou výhru na turnaji. S patnácti body si také pojistili nejhůře třetí...

Švýcarsko - Česko 2:1N. Neúspěšné nájezdové repete, domácí poprvé padli

13. května 2024  19:26,  aktualizováno  23:59

Zase v důležitém boji o pozice rozhodovaly až nájezdy. Na rozdíl od úvodního duelu s Finskem ale...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Česko - Dánsko 7:4. Drama rozsekla zběsilá třetí část, trefilo se sedm hráčů

15. května 2024  14:41,  aktualizováno  19:18

Čtvrtý zápas, třetí vítězství. A pořádně cenné. Čeští hokejisté zdolali na domácím mistrovství...

Děčín po obratu v závěru vyhrál nad Ostravou úvodní zápas o ligový bronz

20. května 2024  20:28,  aktualizováno  21:19

Basketbalisté Děčína vstoupili vítězně do souboje o třetí místo v NBL. Na domácím hřišti vydřeli...

Ministr Rakušan: Pořadatelé v Boleslavi pochybili. Chce jednat s policií a kluby

20. května 2024  21:12

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce v reakci na zásah policistů po sobotním zápase Mladé...

Siniaková začala ve Štrasburku vítězně, Krejčíková první kolo nepřešla

20. května 2024  14:59,  aktualizováno  20:19

Poslední přípravu před slavným Roland Garros zahájila Kateřina Siniaková výhrou nad kazašskou...

ONLINE: Kazachstán - Polsko 1:1. Přímý souboj o udržení, Švédsko stoprocentní

20. května 2024,  aktualizováno  20:05

Sledujeme online Poláci potřebují pro záchranu v posledním představení na mistrovství světa vyhrát v základní hrací...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný

S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i veřejnost. Nad rakví...