Právě ona, kudrnatý diblík, je prý vystresovaná víc než lídr evropského seriálu ve službách roudnické Buggyry. „Adam je klidný člověk, zato já jsem extrémně nervózní. Chci, aby už to skončilo a on byl mistr,“ nemůže se dočkat.
V Le Mans se jede předposlední závod sezony, a když Lacko získá o osm bodů víc než německý obhájce titulu Jochen Hahn, může bouchat šampaňské. „Moc mu to po tolika letech přeju. Od sedmi jezdí všelijaké série od motokár po auta a vždycky to bylo na hraně, nikdy 1. místo, jen samá stříbra.“ Že by mu jeho milá radila, jak k titulu, to ne. „Máme nastavená pravidla, že mu nekecám do toho, co dělá. Když něco potřebuje donést nebo zařídit, od toho jsem tu já se synem.“
Ani do řízení mu nemluví. „Stačilo, když to dělal on mně, děkuju, už nemám chuť,“ směje se Kateřina Lacko. „Před třemi lety jsem jela s růžovou Buggyrou a on: Co děláš? Brzdi! A přestože jsem zajela krásný čas, slyšela jsem: Mohl být lepší.“
Krotit závodní tahač byl pro ni zážitek. „A neuvěřitelný! Kroužil okolo mě David Vršecký a nedovedu si představit, že by jich kolem mě burácelo dalších patnáct.“
Případný Lackův titul bude patřit i jeho ženě, která se stará o speciální stravu. Před sezonou díky tomu zhubnul o 15 kilogramů. „Přes zimu nám Adam přibere, ale kvůli lepší fyzičce nesmí mít nadváhu. Připravuji dělenou stravu. Jednou držel ketodietu, to bylo šílený, cpal do sebe jen zelenou zeleninu...“
Pokud bude Lacko zlatý, o čemž už málokdo pochybuje, oslaví to s ním i jeho čtyřletý syn Nicolas. „Tátu sleduje, letos jsme byli na všech závodech. Což se příští rok nepovede,“ naznačila Kateřina Lacko, že... „Niky dostane sourozence. Takže může být titul – a navíc jsou buchty v troubě,“ chechtá se.
Láska mezi nimi vzplála kdysi ve Španělsku přes společné známé. „Oba sdílíme i lásku k motorům, já jsem taky velký autofanoušek. Padli jsme si v tom do oka. Zatím nezávodím, ale v důchodu si spolu zajedeme třeba Clio Cup.“