O čem ještě mluvil?
O zdravotních trablech
Je to pořád stejné, přetrvává problém s žebry. Poté, co jsem se vrátil k tréninku, tak po několika dnech se to zase začalo ozývat. Ze soustředění v Rakousku jsem se vrátil s tím, že jsem opět lítal po doktorech a byl jsem zase u docenta Pavla Koláře. Spolu s reprezentačním doktorem Martinem Koldovským se dohodli, že úplně nejlepší bude vynechat Toblach, dát několik dnů pauzu, a pokud se to bude lepšit, tak zahájit postupně přípravu směrem k Tour de Ski.
O narušení přípravy
Blíží se Tour de Ski a abych tam mohl pomýšlet na nějaké špičkové umístění, tak potřebuju plynule trénovat. Takže nechávat to být by nemělo smysl. Radši jsem volil návrat do Čech, i kdyby to mělo být zbytečné, než abych pak zjistil, že to úplně v pohodě není a musel bych to stejně řešit. Do pondělí jsem v Tauplitz, kde jsou výborné sněhové podmínky a kde jsem začal s tréninkem zaměřeným jak na start v Toblachu, tak zejména na přípravu na Tour de Ski, trénoval a v úterý už jsem zase běhal po doktorech...
O začátku zdravotních potíží
Neměl jsem problémy až do chvíle, kdy jsem absolvoval rychlý trénink. Během něj mě nic nelimitovalo, ale po tréninku se to ozvalo a dalším tréninkem se to výrazně zhoršilo. Bylo jasné, že není moc na co čekat a je potřeba to řešit – i po zkušenostech z Gällivare, kde to trvalo nějaký čas.
O rozhodnutí odložit start v SP
Definitivní rozhodnutí udělali doktoři, to jde mimo mě. Celou dobu je priorita Tour de Ski, byť jsem v Toblachu chtěl hodně startovat. Celé léto bylo hodně dobré, o to víc mě současné problémy mrzí. Myslím, že fyzicky jsem na tom dobře, i přes ty výpadky. Ale s tímhle prostě nejsem schopen aktuálně závodit.
O kratším závodním programu
Vůbec mě netěší, že se mi závodní program takhle scvrkává, že jsem musel vynechat Kuusamo a teď další plánovaný start v Toblachu. Navíc před sezonou jsem trochu pošilhával i po svěťáku v Davosu. Takže to není vůbec příjemné, ani pro mě, ani pro lidi kolem. Svoji pozornost zaměřuji k tomu, že chci startovat na Tour de Ski, pořád jsem optimista a věřím, že ta smůla musí přece jednou skončit! O to víc, že jinak jsem po zdravotní stránce úplně v pohodě. Jediný problém je ten způsobený pádem v Gällivare. Trošku mě to mrzí i z toho pohledu, že vidím, že se klukům ve Světovém poháru úplně nedaří. Samozřejmě bych tam chtěl být a týmu pomoct, věřím, že výsledky bych byl schopný zajet relativně slušné. Ale takhle jsem zatím pasovaný do role pasivního diváka.
O dalších plánech
Jsou scénáře, že bych měl dnešním dnem začít pomalu jezdit na trenažéru na kole, začít běhat i se podívat někam na sníh. Ale teď je tam hlavně důraz na to, aby se to neuspěchalo, začalo se radši pomalými krůčky, než do toho skočit naplno a za dva dny být zase na výchozí pozici.
