Když ve finálové sérii extraligy házenkářů jako buldozer válcoval obranu Lovosic, jejich kouč Vladimír Šuma v jednu chvíli jen bezmocně rozhodil rukama a ucedil: „To není člověk, ale velryba...!“
Pravda, plzeňský pivot Leoš Petrovský s 202 centimetry výšky a 124 kilogramy váhy je s míčem na brankovišti těžko k zastavení. Stejně k nezastavení je teď jeho vůle zvládnout první zahraniční angažmá. Dvaadvacetiletý rodák ze severní Moravy tým českého mistra opouští. Od příští sezony posílí polský celek Azoty-Pulawy. S bronzovým celkem tamější nejvyšší soutěže podepsal tříletý kontrakt.
„Snem každého házenkáře je zkusit kvalitní angažmá v zahraničí. V Polsku je navíc házená na velkém vzestupu, lidi tím sportem žijí, příští rok pořádají mistrovství Evropy. Těším se na novou výzvu a chci zkusit, zda na to mám či ne,“ říká Petrovský, účastník letošního světového šampionátu v Kataru.
Už loni se o vás zajímal slovinský Maribor, nakonec míříte na sever Evropy do Polska. Jak se všechno urodilo?
Cítil jsem, že je čas odejít, že chci zkusit něco nového. Ale v Plzni jsem měl ještě platný kontrakt, takže se musel ozvat klub, který za mě zaplatí danou částku. V Pulawy působí Honza Sobol, na nároďáku jsme se nezávazně bavili, jak to tam chodí. A já mu po sezoně zkusil zavolat. Pak šlo všechno hrozně rychle. Nejprve říkal, že když jsem pod smlouvou, asi to nepůjde. Druhý den se ozval, že mám poslat sestřihané video. A než jsem ho stihl pořídit, volal znovu, že mám rovnou přijet. V sobotu jsme s Plzní vyhráli titul a ve středu už jsem byl v Polsku.
Tomu říkám pořádný fofr...
Absolvoval jsem v Pulawy tři tréninky. Pak jsme si sedli s vedením, nastínili svoje představy a vlastně se docela rychle dohodli. Oni ještě dohrávali play-off, obhájili bronzové medaile. Patří mezi polskou špičku, nad nimi jsou jen Kielce a Plock, což jsou týmy ze světové extratřídy, kvalitou ještě někde jinde.
Azoty-PulawyPadesátitisícové město Pulawy leží na východě Polska, necelých 50 kilometrů od Lublinu, blízko hranic s Ukrajinou i Běloruskem. Historie klubu Azoty-Pulawy se datuje od roku 2003, hned v další sezoně tým postoupil do nejvyšší soutěže a v roce 2005 slavil stříbrné medaile. V klubu končil v roce 2008 kariéru i polský reprezentant Robert Nowakowski, který za národní tým ve 168 utkáních nastřílel sedm set gólů. Další úspěchy přišly v posledních letech. Před rokem Azoty-Pulawy obsadilo 3. místo a bronz za polskými suverény z Kielců a Plockem obhájilo i v právě skončené sezoně. Na jaře se probojoval i do čtvrtfinále Challenge Cupu, kde nestačil na portugalskou Benficu Lisabon. V kádru jsou mimo jiné český reprezentant Jan Sobol, ruský gólman Vadim Bogdanov, Bosňan Nikola Prce, Chorvat Marko Tarabochia či polští reprezentanti Piotr Maslowski a Przemyslaw Krajewski. |
Nahrálo vám, že Pulawy opouští Mateusz Kus, který míří právě do Kielců. Měl byste ho nahradit v roli prvního pivota?
Nic nemám slíbené. Tu pozici si musím vydobýt, tak to má být. Já se těším na novou výzvu a o svou pozici se poperu.
Dají se finanční podmínky v polské nejvyšší soutěži přirovnat k české extralize?
Nechci to moc rozebírat. Ale podmínky v Polsku jsou rozhodně o hodně blíž k německé bundeslize než k české extralize... Klub mi bude platit i byt, to je další výhoda. Přítelkyni tak můžu vzít s sebou (úsměv).
Odpovídá tomu i zázemí AzotyPulawy?
Hala je poměrné stará. Velikostí asi jako v Lovosicích, okolo pěti set diváků. A bývá pravidelně plno. Jedná se o velký komplex, určitě nejde srovnat s luxusem v Kataru na mistrovství světa. Ale vše potřebné tam najdete a především všechno je na jednom místě. Převleču se v šatně, otevřu dveře a jsem hned u bazénu a můžu plavat. Když seběhnu po schodech o patro níž, jsem v posilovně. Když o další patro níž, najdu rehabilitaci. Všechno funguje bezchybně. Takže to sice není nové, ale plně funkční zázemí na nejvyšší úrovni.
Pocházíte ze severomoravského Krmelína, takže domů to teď z Polska budete mít o hodně blíž?
No, do Plzně jsem to měl 470 kilometrů, teď to bude čtyři sta. Takže ano, blížím se k domovu, ale vracím se pomalu. A polština? Je to hodně podobný jazyk češtině, s tím nebude problém. A kdyby náhodou ano, je tam Honza Sobol.
Nebude vám v Polsku scházet kondiční trenér Pavel Kleisner, který vás měl v Plzni v pořádné parádě?
Bude, to je jasné. Ale Azoty-Pulawy jsou špičkový klub, i tam fungují kondiční trenéři. Budu v dobré péči. Takže nakonec možná víc budu scházet já Pavlovi, užil si se mnou (smích).
Jak budete vzpomínat na Plzeň, kde jste strávil tři sezony?
Tři roky, dva tituly. Jak jinak to hodnotit než skvěle?! Je jasné, že bez Plzně bych se nedostal tam, kde nyní jsem. V Plzni jsem byl víc na očích než předtím ve Frýdku-Místku a díky Talentu jsem se dostal do národního týmu. Je tady výborný tým, skvělí fanoušci. A Plzeň mi přirostla k srdci, je to jedno z nejhezčích měst v republice. Takže všude jinde se mi teď bude žít těžko.
Stihnete se spoluhráči ještě nějakou rozlučku?
Už jsme to rozebírali při mistrovských oslavách, takže rozloučení vlastně jsme. Ale tenhle týden ještě trénujeme, třeba něco stihneme.
Kdy se vůbec máte hlásit v Pulawy na startu přípravy?
Teď končím v Plzni, pak mě s reprezentací čeká závěr kvalifikace o mistrovství Evropy. Potom se na chvíli podívám domů do Krmelína a 13. července začíná letní příprava v Polsku.
Těšíte se, že si znovu zahrajete i evropské poháry?
Co jsem slyšel, Pulawy plánuje hrát Pohár EHF stejně jako Plzeň. Takže třeba se spolu potkáme v pohárech, všechno je možné. A byla by to paráda!
