"Právě že mě nezradilo vůbec nic, neudělal jsem žádnou chybu. Spíš nás školilo počasí. A jak jsme stahovali plachty, tak asi trocha vody stekla na rampu a já trefil jeden z těch mokrých fleků," vybavoval si osudný okamžik Kuchař. "No a pak už jsem se válel na zemi."
Přesto stihl diváky pobavit a odskákal téměř celý program. A že je dostal pořádně do varu, jak to umí jen on, o tom netřeba pochybovat. Na začátek totiž neskočil žádné skoky na jistotu, ale hned vystřihl backflip, tedy salto vzad. "Věřil jsem si," povídá s klidem šestatřicetiletý skokan, jenž se nechá fanoušky často vyhecovat k maximálnímu riziku.
Jak dlouho se ale bude léčit, zatím netuší. "Zkouším z doktorů něco dostat," usměje se. V litoměřické nemocnici zatím zůstává ještě kvůli pozorování plic. "Kdybych je měl nějak poškozené, asi by to bylo horší. Jinak zlomená žebra snad ani nejsou vážnější zranění," prohodí se svým typickým nadhledem.
Úrazy radši ani nepočítá. I když ta hodně těžká si pamatuje moc dobře. S přibývajícím věkem si možná čím dál víc uvědomuje, že to není legrace.
"Měl jsem rozlámané pravé předloktí, léčil se z toho dvanáct měsíců, byl na šesti operacích," otřepe se při téhle vzpomínce. "A loni v Ostravě jsem měl zlomené čelisti, zuby venku a rozbitý kotník a dával se do kupy šest měsíců," připomíná krkolomnou havárku z ČEZ Arény.
A nezapomněl ani na zlomené krční obratle. "To už bylo na zamyšlení, i když to možná tak vážně nevypadalo," praví rozvážně.
Možná ho tak neuvidí Vídeň ani Ostrava. 1. prosince má naplánovanou show v pražské Sazka Areně, pak další lahůdky pro diváky ve Finsku a ve Švédsku. "Uvidíme, jak to dopadne, ale všechno asi nestihnu," pokrčí smířeně rameny jezdec z Hustopečí u Brna.
Během týdne už by se měl domovu přiblížit. A doufá, že v pátek už by mohl být u rodiny. A jak tráví čas při svých rekonvalescencích? "Máme doma čtyřletá dvojčata, takže ty mě nenechají ani na chvíli vydechnout," culí se sympaťák Kuchař.