Na Zlámalíkovi však bylo vodit, že táborská trať mu sedí. Byl na ní jako doma. Riskoval. Pustil se do stíhačky čela spolu s mistry světa z Belgie Nijsem a Wellensem. Nestřídal, jen se jich držel.
A pomohl tuzemské reprezentaci k početní převaze. Na dva Belgičany byli najednou na špici tři Češi. Šestý v čele závodu na 9 okruhů byl Nizozemec de Knegt.
Zlámalík potom také několikrát vodil celé pole. "Doma se mi jelo dobře," ujistil. "Kdybych neriskoval, mohl bych si to vyčítat."
Řekl, že trať v Táboře byla spravedlivá. V Belgii při prvním závodě Světového poháru byl nájezd po startu mezi stromy a už se nedalo předjíždět.
V Táboře Zlámalík startoval ze třetí řady. Z první vyjížděl Dlask, ze druhé Ausbuher, Mlynář a Šimůnek. Ze třetí také Bína a Štybar, ze čtvrté Kyzivát. "Mohl jsem si dojet čelo, i když to nějaké síly stálo a potom jsem toho měl chvíli dost," uvedl Zlámalík.
Stíhačka vedle Nijse a Wellense? "Jeli dobré řemeslo," všiml si, když sledoval dvojici před sebou při práci. Vyhnula se mu smůla. "Ověřil jsem si, že na takové závody mám."
V sezoně měl předtím na čelních pozicích defekty. V závěru Světového poháru v Táboře se chtěl s de Knegtem pokusit vybojovat 5. místo. Držel se za Nizozemcem. "Ale škobrtnul jsem si a rozhodilo mě to."
