Oba tyto úspěchy Žeravu zařadily k nejen k adeptům na medaili v celkovém hodnocení světového šampionátu, ale přinesly mu také vítězství v červencovém hlasování čtenářů MF DNES a iDNES.cz o nejlepšího sportovce Hradeckého kraje.
"Letošní červenec si budu asi hodně dlouho pamatovat," říká Žerava. "stál jsem na stupních vítězů, zněla česká hymna, se mnou tam byl manažer týmu Exner a šeptal mi, že už dlouho na bedně nestál. Na to se nezapomíná."
Jenomže na začátku měsíce vám hrubě nevyšel závod v Chorvatsku, kde jste vůbec nebodoval. Kde přišla ta náhlá změna?
Po Chorvatsku jsem odjel na týdenní dovolenou u moře. Trochu jsem si tam odpočinul, ale zároveň jsem zapracoval na fyzičce. Nabral kondici, která mi v náročné sezoně už asi trochu chyběla. Asi i proto, že jsem na začátku sezony nemohl kvůli zraněním trénovat.
Závod ve Sverepci měl být vrchol sezonu, jak jste psychicky snášel, že se blíží závod, na kterém vám hodně záleží, ale forma není valná?
Vnímal jsem to, ale přesto jsem si dost věřil. Byl jsem tam zhruba dva měsíce před závodem trénovat, věděl jsem, jak trať vypadá a to mi dávalo klid. Potvrdilo se to už v tréninku a v kvalifikaci, zajížděl jsem kvalitní časy, na trati jsem se cítil dobře. Navíc jsem tam měl rodinu, přijelo mě podpořit hodně známých. Povedly se mi oba starty, všechno tehdy sedlo.
Po takovém zážitku přišel jen o týden později závod v Bulharsku a hned v první jízdě další vítězství, společně se Slovenskem třetí v řadě. Jak soupeři reagovali na to, že vás nemohou porazit?
Měl jsem před Bulharskem samozřejmě trochu obavy, abych Slovensko potvrdil. Aby se neříkalo, že to byla náhoda, že tomu třeba pomohlo vlastně domácí prostředí. Naštěstí to znovu vyšlo i přesto, že jsem ve druhé jízdě byl v uvozovkách jenom třetí.
Červenec vás vyhoupl na páté místo celkového pořadí mistrovství světa. Na třetího ztrácíte jen deset bodů, což by při podobných úspěších v srpnu a v září mohlo českému motokrosu přinést dlouho nevídanou medaili v celkovém pořadí.
Kdyby se to podařilo, bylo by to fajn a pak bych si mohl asi říct, že ty následující měsíce byly podobně úspěšné jako červenec.
Věříte si na to?
Deset bodů vypadá před následujícími čtyřmi závody opravdu zanedbatelně, ale může to být dost.
Důležité jsou často tratě, na kterých se pojede. Jak jste na tom v tomto směru?
Víkendové Slovinsko mi vyhovuje, ve Švýcarsku jezdím hodně rád i proto, že jsem tam před dvěma lety poprvé v kariéře vyhrál velkou cenu mistrovství světa, nebojím se ani závěrečného italského závodu, protože tu trať znám. Tak snad jen Dánsko nebude pro mě nic moc, čeká nás tam totiž písek.
Vítězové červencové ankety v ostatních krajích - ZDE.
