Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slavia má rekordmanku. A rekordmanka ambice jít po dalších rekordech

Pamela-Therese Effangová (vlevo) prožívá výhru s českou juniorskou reprezentací. | foto: ČBF / Václav Mudra

25 2015
Rok 2015 začal pro Pamelu-Therese Effangovou báječně. Jedenadvacetiletá basketbalistka Slavie Praha využila zranění kapitánky Dariny Johnové i změnu na trenérském postu. A od lednového nástupu Petra Stavěla dostává na hřišti stále více minut. V sobotu jich bylo 53 (a 45 sekund navrch). Historický rekord.

Šanci zapsat se do dějin Ženské basketbalové ligy dalo někdejší mládežnické reprezentantce trojí prodloužení v zápase s Karou Trutnov. Slávistky se po 55 minutách hry radovaly z vítězství 100:97, Effangová k němu pomohla 14 body.

Stala jste se novou rekordmankou nejvyšší české soutěže. Už vám to někdo připomínal?
Spoluhráčky v šatně. Ptaly se, jestli to nebyla chyba statistiky a jestli jsem opravdu hrála tak dlouho.

Jaký to je pocit být novou rekordmankou?
Je to super pocit, ale jsou i lepší rekordy, které bych v basketu ráda pokořila.

V sobotu jste odehrála přes 50 minut, další zápas hrajete už nyní ve středu. Jak těžké bylo zregenerovat? Jaký způsob jste zvolila?
Troufám si tvrdit, že jsem ještě docela mladá hráčka, takže zatížení snáším docela dobře. Musím to zaklepat. Byla jsem unavená hlavně první den, teď už ne. A způsob regenerace? Ráda jím, tak jsem hlavně jedla a ležela. Takže žádný aktivní odpočinek.

O kolik těžší pro vás bylo odehrát v podstatě trojnásobek své průměrné porce minut?
Měla jsem strašnou radost, že jsem dostala šanci a důvěru trenéra. Byl to pro mě radostný okamžik. Jsem za to trenérovi vděčná. Ta radost ze hry v zápase převážila nad fyzickou únavou.

Nemrzí vás, že jste na tu jednu minutu a 15 sekund střídala?
Určitě bych to zvládla, ale vůbec mě to nemrzí. V týmu máme kvalitní hráčky, takže by měly všechny alespoň na chvilku dostat prostor.

Kromě velkých minut jste sbírala i důležité body. V prvním prodloužení jste vyrovnávala trojkou 30 sekund před koncem, ve druhém šla na trestné hody 13 vteřin před koncem za stavu 91:92. Jaké to byly nervy?
Přiznám se, že nevím, jestli to bylo 30 vteřin před koncem. Jestli to náhodou nebylo míň. (smích) Trenér říkal, že někdo to dát musí. Určil na mě signál. Popravdě v tu dobu jsem se soustředila hlavně na to, abych ho zahrála. Na střelu jsem si věřila. Minulý zápas s VŠ Praha jsem měla také rozhodnutí na ruce, ale tam to nevyšlo. Věřila jsem si i na ty šestky. Tentokrát jsem to měla v hlavě výjimečně srovnané...

Jste při basketbalu nervák, nebo kliďas?
To záleží na situaci. Teď jsem zrovna zafungovala dobře. Vždycky říkám, že basket teď umíme už všechny, ale to, kdo vyhraje nebo prohraje, je o hlavě. Snažím se na tom pracovat. Nejsem ještě úplně spokojená, ale taky nejsem nervák, co by neunesl koncovku.

Zápasy mezi Slavií a Trutnovem provází extrémy. Vloni se odehrál jen necelý poločas, když se hráčky Slavie vyfaulovaly, letos naopak rekordní tři prodloužení. Vzpomínaly spoluhráčky na ten loňský zápas v šatně?
Na to jsme myslely spíš my, které jsme do Slavie letos přišly. Nevěřily jsme, že se něco takového mohlo stát. Spoluhráčky, co tehdy ve Slavii hrály, nám to potvrdily. Navíc pak jsme něco podobného zažily i samy, i když v jiném měřítku, na tréninku. Kvůli zraněním a nemocem jsme třeba o Vánocích trénovaly ve třech.

Do konce základní části zbývají čtyři zápasy. Jak těžké bude udržet sedmé místo? A je šance na šesté?
Toto řešíme pořád, tedy alespoň já s některými spoluhráčkami. Šance na šesté místo tu je. Na Trutnov ztrácíme dvě vítězství. Ony teď hrají s Hradcem, se kterým nám také zbývá odehrát zápas. Když by teď Trutnov prohrál a my pak vyhrály... Závěr základní části bude zajímavý. V boji o pozice pro play-off jsou rozdíly jednoho, dvou vítězství.

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze