Kdo jsou zmiňované dámy? Rozhodně nejde o žádné začátečnice. "Kolik mi je? A to tam budete psát? Kdybych byla mladice, tak jo, ale... je mi 37," říká Baluchová.
Růžičková je ještě o 10 let starší. "Modlila jsem se, aby jel i Pepča Váňa, budu aspoň druhá nejstarší. Ale jsem taky druhá nejmladší žena, ne?" zasměje se.
Obě jsou matky, Baluchová dala dceři jméno po Růžičkové. "Jako maminy se teď i na dostihy díváme jinak. Ale adrenalin k našemu životu patří. Obě ho potřebujeme," říká Růžičková.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
Baluchová ji nezklamala. Od doby, kdy dala kobylku na startovní listinu, chodí ve stájích po špičkách, jestli se něco nestalo. "Už nám asi hrabe."
Mnohokrát jim muži dali najevo: do našeho sportu nepatříte. "Máme to třistakrát těžší," tvrdí starší z nich. "Když dojede ženská druhá, uslyší: No jo, kdyby na tom koni seděl chlap, vyhrál by. Když z koníka spadnu, povídají: Běž radši vařit marmeládu. Zato když spadne chlap, uslyšíte, jak ho litují: Ježiš, ten si musel dát."
Trenéři dávají v sedle přednost mužům, kteří mají víc síly i odvahu riskovat. Pouze Lata Brandisová prolomila v roce 1937 jejich nadvládu v listině šampionů Velké pardubické. I letos Baluchová soudí: "Ženské vítězství je nereálné."
V roce 1997 však byla v sedle Gretty třetí. "Váňa s Vronským nasadil, ujel a vyhrál," vzpomíná. "Já byla ráda, že jsem třetí. Někteří koně už mleli z posledního, tak jsem věděla, že je předběhnu."
Růžičková dosud slast projíždět v sedle cílem Velké nezažila, čtyři pokusy skončily neúspěšně. "Dokud to nedokážu, budu mít asi pořád ty hrozné sny, že jsem v hotelu v Pardubicích, blíží se start a já se nemůžu dostat na závodiště kvůli autům – a když se tam dostanu, nemám boty nebo jsem tlustá. Ty sny mě trápí."
A také drsná dieta, kterou musí 175 centimetrů vysoká žena držet. "Sportovní život už mám hodně nastavovaný. Přitom mám na krku celou rodinu, statek a koně."
Baluchová v neděli osedlá jemnou kobylku Ligretu, jíž vyloženě vyhovuje ženská ruka. "Zato můj Rubín je kůň pro chlapa," uznává Růžičková. "Je precizní, nic u něj nesmíte ošidit. Jeho ježdění mě stojí strašně sil."
Na startu Velké se měly sejít už v roce 1998. "Ale tehdy Luciin koník Gretty neprošel prohlídkou a já pak přišla v dostihu o Damiona. Snad nám teď bude Štěstěna nakloněna," věří Růžičková.
Stydlivější Baluchová povídá: "Chci, aby Ligreta ukázala, na co má. Být zase třetí? To bych byla hodně ráda." Taktika jim oběma bude nejspíš velet jet vzadu. "Můžeme si tam povídat třeba o našich dětech," vtipkuje Růžičková.
