Pak si řekl: Udělám to tentokrát stejně.
"Dal jsem si oběd, vzal bágl a šel na stadion házet. Jako před třiceti lety." Jenže tentokrát to bylo naposledy.
"Nejradši bych nekončil, ale tak to chodí. Jednou konec musí přijít. Jsem rád, že odcházím na dost vysoké úrovni," řekl král oštěpařů.
Odcházíte tedy spokojený?
Jo, určitě. Oštěp mi dal v životě daleko víc, než jsem očekával. Neměnil bych nic. Nikdy jsem sice nevyhrál Evropu, ale to byl možná osud.
Původně jste měl končit v neděli v Jokohamě. Kdy jste se rozhodl, že to bude jinak?
Už včera. Za čtyři dny zase závodit, to jsem nechtěl. A také jsem si řekl: Mělo by to skončit tady. Při rozcvičování jsem se bál, že nehodím ani 80 metrů. Ale potom ta série nebyla špatná, skoro každým hodem jsem se zlepšoval. Nakonec mi přišlo trošku líto, že jsem si vymyslel, že budeme závodit jen na čtyři pokusy.
Jan ŽeleznýNarozen: 16. června 1966 v Mladé Boleslavi Trojnásobný olympijský vítěz z Barcelony 1992, Atlanty 1996 a Sydney 2000. Stříbrný v Soulu 1988. Trojnásobný mistr světa ze Stuttgartu 1993, Göteborgu 1995 a Edmontonu 2001. Bronzový na MS 1987 a 1999. Světový rekordman výkonem 98,48 metru z mítinku v Jeně 1996. Rekord překonal celkem pětkrát. Poprvé v Nitře 1987 (87,66). Trojnásobný vítěz finále Grand Prix v letech 1993, 1995, 1997. Vítěz ankety o světového atleta roku 2000. Evropský atlet roku v letech 1996 a 2000. Čtyřikrát vyhlášen českým sportovcem roku, sedmkrát českým atletem roku. Poprvé ve statistikách: rok 1979 – výkon 44,44 starým typem oštěpu. Bilance novým typem oštěpu (od roku 1986): 246 startů, 149 vítězství, průměr hodů 85,00 m. Ve 38 závodech přehodil hranici 90 metrů. Průměr deseti nejdelších hodů kariéry: 94,65. Poslední závod kariéry: Mladá Boleslav, 19. září 2006: 82,19. |
Byl jste rozechvělý při tom posledním?
Říkal jsem si: Nerozběhni se moc rychle, technicky to nepokaž, hoď daleko. Nakonec se to povedlo.
I když ani nevím, kolik to bylo.
Nevíte? 82,19.
No, to je dobré.
Musel jste však myslet také na to, že nikdy víc se k žádnému dalšímu hodu nerozběhnete. Nebo ne?
V tu chvíli jsem si opravdu říkal jen: Hoď co nejdál. Že to bylo naposledy, mi dojde možná až zítra. Ty pocity přicházejí se zpožděním.
Můžete bilancovat: která medaile byla nejcennější?
Všech si vážím stejně. I těch, co nejsou zlaté.
A které dny byly nejkrásnější a nejsmutnější?
Nejkrásnější? Když se mi narodily děti. Zato nejhorší pocit jsem měl na olympiádě v Aténách. Nikdy jindy jsem nebrečel, ale tam jo. Šel jsem ze stadionu a bylo mi jasné: Žádnou další olympijskou šanci už nedostanu. Věděl jsem, že jsem házel po zánětu achilovky, přesto jsem tam strašněmoc chtěl vyhrát. Porážku jsem tam snášel těžce.
Ani jednou vás letos nenapadlo: Co kdybych vydržel až do her v Pekingu?
Ne. Já znám své schopnosti. Kdyby byla olympiáda za rok, uvažoval bych. Ale dva roky jsou v těch letech, kolik mi je, strašně dlouhá doba.
Když neletíte do Jokohamy, co vás teď čeká?
Škola, tělocvik na FTVS. Dneska mě omluvili, ale zítra už tam musím. Snad bude moje tělo schopné.
Potom hned nastoupíte na Dukle coby trenér?
Asi jo. I když... Podle závodnické smlouvy mám ještě nárok na dovolenou. Měl bych si ji vybrat.
|
Co o něm možná nevíte: ztratí se i se psem v lese Král světových oštěpařů i uznávaný funkcionář. Jan Železný byl však mnohem víc. Co jste o něm možná nevěděli? Automechanik. Vyučil se jím. Kdysi dokázal rozebrat a zase složit auto. "Teď už radši nesahám ani do vlastního. Vývoj šel dopředu šíleně rychle, všude je elektrotechnika. Zvládnu maximálně blbosti jako výměnu kola." Házenkář. Coby házenkář a hokejista ve sportu začínal. Jenže pak hodil ve škole kriketovým míčkem 80 metrů. Ve třinácti poprvé závodil i s oštěpem. O osm let později měl bronz z mistrovství světa. Rekordman omylem. Železného první světový rekord se v Nitře 1987 zrodil mimo plán. "Na ty závody se mi totiž vůbec nechtělo," vzpomíná. "Naštěstí mě moje budoucí manželka přemluvila, abych za ní přijel na Slovensko." Sběratel medailí. Všechny má doma ve skříni. "Nevysedávám u nich. Ani je nevyndávám, jen když potřebuju pro něco vlézt do skříně. Jsou minulostí." Bohatý muž. V dobách největší slávy údajně vydělal více než 6 milionů korun ročně. Také je investoval zpět. Za jedno tříměsíční soustředění v Africe vydal 420 tisíc korun. Podnikatel. Krachem skončil Železného pokus o výstavbu sportovního areálu v Mladé Boleslavi. Nadosmrti ho však neodradil. "Když už člověk dostane přes hubu, nejlepší je to hned na začátku – aby pak mohl začít znovu. Baťa zbankrotoval třikrát a kde je dneska? Tím však neříkám, že já budu Baťa." Baseballista. Po olympiádě v Atlantě 1996 Železného testovali v americkém klubu Atlanta Braves, chtěli z něj vychovat nadhazovače v baseballu. Zůstalo jen u zkoušky. Rybář. Náruživý! S prutem vydrží u vody dlouhé hodiny. "Můj rekordní úlovek měřil v Jižní Africe 155 centimetrů." Bez orientačního smyslu. Ztratí se prý kdekoliv. Dokonce i se svým psem v lese, kam chodí pět let. "Najednou chodím a koukám, že nevím, kde jsem. Měl jsem šílenou žízeň a záviděl psovi, který se mohl napít z louže." Pivař. V hospůdce, kde platí za štamgasta, má svoji partu. "Je to pěkná směsice lidí, od podnikatelů až po kluky s osmihodinovou pracovní dobou. Mám si co říct s kýmkoliv." Kuřák. Cigarety si nikdy nezakázal, přestože mnohokrát říkal: "Je to neobhajitelné svinstvo. Nevidím v nich nic pozitivního." Cestovatel. S oštěpem obletěl kus světa, přesto stále má cestovatelské sny. "Láká mě Tibet. Potom Viktoriiny vodopády. A gorily v Zairu. Tamberou jen deset lidí denně s průvodcem." |
