„Kluci měli povolené jedno dvě piva,“ řekl ostravský trenér Zdeněk Šmejkal. „My máme v sobotu důležitý zápas, takže s tím vědomím každý do těch menších oslav šel.“
Je pozoruhodné, že Ostravští, ač vyhráli Český pohár a jako první český tým v sezoně porazili Liberec (3:1), dosud nemají jisté play-off. Na osmičku ztrácejí tři body, přičemž v sobotu od 17.00 hostí Benátky nad Jizerou. „Tam půjde o hodně,“ tuší trenér Šmejkal.
Jak se vůbec z bídy této sezony zrodil takový úspěch?
Jak nám před tím v určitých chvílích moc nepřálo štěstí, tak teď jsme ho měli. Ne furt, ale některé klíčové balony jsme odehráli, jak jsme měli. Občas i s tím štěstím. Věděl jsem, že tu kvalitu máme. Jen jsme ji nedovedli prodat. Teď se sešlo všechno se vším. Ale neznamená to, že to tak super bude hrát už pořád.
Navíc pořád nemáte jisté play-off, že?
Čeká nás teď v sobotu další zápas. Ten bude důležitý. Ne, že bychom poháru nepřikládali takovou váhu, ale musíme už zase zabrat v lize.
Je pro vás velké povzbuzení, že jste jako první v sezoně Liberec porazili?
To určitě. Byli z toho špatní. Mysleli si, že už je nikdo neporazí. Jsem rád, že to vyšlo právě nám. Ale bylo vidět, že z nás potom měli respekt.
Takže byste se prvního Liberce nemuseli bát, pokud byste šli do play-off z osmého místa?
Kéž bychom se do play-off dostali... Nemyslím si, že můžeme Liberec furt porážet. Teď to byly dva zápasy, dva dny a ty nám vyšly. Tím nechci říct, že bychom přes ně případně nemohli přejít, to ne. Play-off je něco jiného, než normální soutěž. A pokud bychom na ně ve čtvrtfinále narazili, tak si myslím, že tato porážka by jim hodně hlodala v hlavách, že by až takové sebevědomí neměli.
Je na výkonech vašeho mužstva vidět zlepšená práce nahrávačů?
My jsme se snažili hru co nejvíce zjednodušit, abychom dělali co nejméně chyb. A vyšlo to.
Takže úkolem týmu je předvádět co nejjednodušší volejbal?
On volejbal není zase tak složitý. Když do něj vrznete spoustu kreativity, tak je v něm hrozná náchylnost k chybám. My jsme to zjednodušili, opřeli se o smečaře, o Coryho Rieckse, o účko, a střeďáci konečně trochu zahráli v útoku. Hráli jsme úplně jednoduše. Žádné vymýšlení. Jenom pinkat. A když byl problém, úkol byl poslat míč vysoko na Coryho nebo na účko. Tak se to stejně hraje všude. Jenom my jsme na to neměli ty správné konce.
Univerzály Igora Reháka a Matěje Šmídla pořád střídáte. Stále ani jeden z nich není jasnou jedničkou?
Ani jeden se nepopasuje s tím, když utkání začne. Vždycky jsem tam dal Igora, ten set vydrží. Nehrál ale úplně špatně, to ne, ale potřebovali jsme tam ne Matesův útok, ale tu jeho mladickou agresivitu a chuť vyhrát. Mates furt křičí, je tam vidět a i kdyby hůř útočil, tak to má mnohem větší cenu pro to družstvo.
Pomohlo oběma univerzálům, když jste v předešlých zápasech na jejich místo postavil blokaře Tomáše Širokého?
To nakoplo celé družstvo. Kluci si najednou uvědomili, že je nová situace, zpozorněli a v tom nám to pomohlo. Bojovalo se, bránilo. Byla to změna. A nečekaná. Tak to i zafungovalo.
