Jak se asi Ovebrink tváří?
Musím mu říct: Jsi dobrej kluk, ale přes zimu máš co dělat. Myslím, že bude večer brečet. Ale je dobré, že i jeho to zajímá a baví, aspoň se máme o co přetahovat.
Vy ale vládnete rozdílem třídy.
On to loni zkoušel také na letišti. Viděl jsem video a asi mu to nešlo tak jednoduše jako nám.
Jste tím překvapený?
Nechápu, že už to máme za sebou. Dvě jízdy jedním směrem, jen jedna opačným. A auto žije, i když bych nechtěl být motorem.
Měl jste nějaký problém?
Jen při prvním pokusu byla bídná akcelerace. V udržení stopy potíže nebyly. Spíš v tom, abych dokázal při jízdě v opačném směru zastavit. Na konci jsem jel nějakých 250 kilometrů za hodinu. Myslel jsem, že místa je tady víc. Překvapilo mě, že moc velká rezerva nebyla. Ale jestli mi změřili rekord, tak je jedno, jestli jsem pak skončil v poli.
Jak vám bylo v kabině?
Do dvoustovky je pohoda, potom se začínají třeba otevírat dveře. Člověk cítí, že jede rychle, že se něco děje. Oproti prvnímu rekordu v maximální rychlosti, kde se dostanete přes 280, to ale tak zlé nebylo. Tam je to ještě o krůček horší.
David VršeckýV pondělí oslaví pilot z Roudnice 33. narozeniny. Letos získal s vozem Buggyra titul mistra Evropy v závodech tahačů, od roku 2004 drží světový rekord s letmým startem (281,723 km/h). Truckracingu se věnuje 10 let, kromě toho je českým šampionem ve vodních skútrech a létá s ultralightem. |
Není důležité, jestli v cíli pojedeme 250 nebo 260, ale jak se rozjedeme do 100. V tom se může nejvíc získat či ztratit. Na prvních 100 až 200 metrech nemůžeme využít plný výkon, na gumy se nepřenese.
Rekord s letmým startem jste udělal ve žhavé Dubaji, zato ten druhý doma a v pořádné zimě.
A byl to výborný tah! Studený vzduch nám svědčil, motor se líp chladil a plnil, měl větší výkon. Navíc dneska bylo absolutní sucho. Jako na objednávku.
Jak vám zní: David Vršecký, dvojnásobný světový rekordman?
Když jsme kdysi s Martinem Kolocem (bývalým mistrem Evropy v tahačích) otvírali nějakou dálnici s pragovkou, říkali jsme si, že by to mohlo jet fakt rychle. Ale že by se to dotáhlo takhle daleko...
Není vám líto, že takhle rychle nemůžete závodit v šampionátu?
To by bylo megamaso. Náš inženýr Robin Dolejš spočítal, že kdyby tahač narazil v rychlosti 260 km/h do zdi, byla by to síla 350 tun. Tribuny by asi pěkně popadaly. Něco na tom bude, že nás v šampionátu trošku šetří. Myslím ale, že o malinko by se to ze 160 mohlo zvednout.
Jakou teď máte další výzvu?
Pořád je tam ta magická třístovka, posunout náš rekord v letmém startu. Děláme všechno, aby se to konalo v Čechách. Jenže to bychom potřebovali zavřít dálnici nebo otevírat nějakou novou.
