"Definitivní rozhodnutí, že se závod neuskuteční, jsme oznámili prezídiu Českého svazu cyklistiky na čtvrtečním zasedání," řekl ředitel akce Pavel Doležel.
Závod míru se konal bez přestávky od roku 1948, jeho osmapadesátý ročník se měl jet od 7. do 15. května.
Zrušení znamená, že se letos na českém území nepojede ani jeden mužský závod zařazený do mezinárodního kalendáře. V něm loni Závod míru patřil do druhé kategorie.
Důvod je jednoduchý - ekonomické problémy. "Začali jsme pozdě jednání o marketingových záležitostech, které měly pomoc finančně zajistit zázemí závodu," dodal.
Zpoždění zahájení marketingových jednání způsobil převod ochranné známky "Course de la Paix". "Tím pádem mohla být až později zahájena marketingová jednání a kolizi způsobily i termíny závodů v Německu," vysvětloval už v únoru Doležel.
O měsíc později, 28. března, už vedení Mezinárodní cyklistické unie oznámil, že se 58. ročník známého cyklistického klání neuskuteční.
Nevyšel ani záměr požádat UCI o změnu termínu - místo května by cyklisté bojovali v etapovém závodě na podzim. "Termín bychom dostali, ale asi bychom závod nebyli schopni zrealizovat," přiznal Doležel.
Cyklistickému klání na trati vedoucí Českou republikou, Polskem a Německem patrně výrazně ublížil i fakt, že po změně kategorizace závodů nebyl zařazen do nově utvořené Pro Tour.
V seznamu kandidátů byl přitom až do konce dubna minulého roku. "Jenže hned v květnu jsme z něj vypadli," povzdechl si Doležel. Pro příští rok dostal příslib, že Závod míru bude opět zařazen mezi kandidáty na místo v Pro Tour, takže je optimistou. "Závod míru má tradici 57 let, vyhrabal se z mnoha krizí. Věřím, že se vyhrabe i teď," dodal Doležel.
Historie Závodu míru se začala psát 1. května 1948, kdy úvodní etapu v Lodži vyhrál Jan Veselý. Od roku 1950 nese cyklistické klání jméno Závod míru, Mezinárodní cyklistická unie jej oficiálně uznala 27. listopadu 1953.
O rok dříve se k původním dvěma pořadatelům (Československu a Polsku) zařadila tehdejší NDR, vznikl tradiční trojúhelník Praha - Berlín - Varšava. Po listopadu 1989 a politických změnách v Evropě se Závod míru dostal do úzkých, před 46. ročníkem pořadatelská krize dokonce vyvrcholila odstoupením Polska i Německa. Závod balancoval na hraně existenční propasti, záchrany slavného podniku se ujala Česká republika.
Představitelé jejího svazu cyklistiky budou také iniciovat jednání o budoucnosti cyklistického svátku, jehož posledním českým vítězem je Ondřej Sosenka z roku 2002. "Do konce května dojde k uzavření dohody mezi Českým svazem cyklistiky, Německým svazem cyklistiky a Polským cyklistickým svazem o budoucnosti, organizaci a podobě Závodu míru v dalších letech," řekl pro ČTK předseda Českého svazu cyklistiky Marián Štětina.
Do 30. května bude Závod míru přihlášen do kalendáře UCI pro rok 2006 v termínu 6. - 14. května. "Ale jestli budu ředitelem, vám teď neřeknu," nechtěl spekulovat Pavel Doležel.
 Cyklistický peloton Závodu míru v Letovicích |
 Olomoucký primátor Martin Tesařík (vpravo) odstartoval v pátek 9. května 56. ročník cyklistického Závodu míru. Úvodní etapa měla start i cíl v Olomouci a měřila 111 kilometrů. Vyhrál Němec Hondo z týmu Deutche Telekom. |
 Z Královského náměstí v Bruselu odstartoval Závod míru. První etapu vyhrál Němec Lars Wackernagel, nejlepší z českých cyklistů Lubomír Kejval z týmu eD'system-ZVVZ skončil na devátém místě. |
 Peloton Závodu míru projíždí obcí Chrastava na Liberecku. |
 Poslední etapa Závodu míru 2004 měla cíl v Praze. |
