Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

A oštěp zůstal viset u stropu... Jak šampionka Zátopková házela v hale

ROK 2007: Dana Zátopková, Barbora Špotáková a zlatý olympijský oštěp z Helsinek 1952, ze kterého se stalo koště. | foto:  Viktor Chlad, MAFRA

5 2015
Čtvrtkaři Hejnová s Maslákem, překážkář Svoboda, tyčkaři Kudlička s Ptáčníkovou, koulař Prášil... S blížím se ME v O2 aréně začínají příznivci atletiky skloňovat jména českých hvězd a hvězdiček. A litují, že v Praze nebudou v březnu házet oštěpaři Špotáková s Veselým.

„Ale i tohle tady už bylo,“ vypráví Dana Zátopková, legendární olympijská vítězka z Helsinek 1952 právě v hodu oštěpem.

A přidává vzpomínku na padesátá léta, kdy v pražské Stromovce, v areálu tehdejší RH Praha, nynějšího Olympu, vyrostla dřevěná tréninková hala. Šlo ovšem o prostor, který současný moderní stánek Otakara Jandery připomínal jen velmi vzdáleně.

Vypadá to jako závan starých časů - v hale, spíš takové velikánské boudě, byla jen rovinka a tenisový kurt. „Tam jsme si v zimě nechali pověsit síť, dozadu na kurt. Do ní jsme mohli házet maximálně ze třiceti metrů a aby oštěpy sítí neprolétly, připevnili jsme na ně kolečka od lyžařských hůlek,“ přibližuje 92letá Zátopková, která po olympijském zlatu z Helsinek udivila i stříbrem z Říma 1960.

Kdo vyšplhá pro oštěp?

Házet oštěpem pod střechou však nebylo jednoduché. „Napřed jsme se tam museli vůbec probojovat - pan správce nás vyháněl ve strachu, že někoho zraníme. A když už jsme se tam dostali, tak se stalo, že oštěp i s tím kolečkem zůstal viset v síti kdesi pod stropem a někdo pro něj musel šplhat,“ líčí slavná atletka.

S podobným oštěpařským tréninkem se to však nedalo přehánět. „Protože když se člověk naučil házet na krátké vzdálenosti, tak si po přechodu ven nevěděl s otevřeným prostorem rady a byl z toho špatný. Tudíž jsme to kombinovali, jenže venku tenkrát bývalo hodně sněhu, i zmrzlého, a dřevěné oštěpy se lámaly. Pomáhali jsme si tedy kuličkami,“ připomíná pomůcku, kterou znají i současní oštěpaři.

K ideálnímu řešení dospěli špičkoví atleti až mnohem později, kdy se změnil nejen čas, ale i společenské poměry. „Nejlepší je sbalit si pár švestek a zajet do Jižní Afriky. Tam není ani sníh, ani bláto a není potřeba ani sítě,“ usmívá se Zátopková.

Autor:


Témata: Dana Zátopková


Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze