Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zátopek patří k největším legendám

22 2000
Ve střešovické nemocnici v Praze zemřel v úterý večer v 78 letech legendární běžec Emil Zátopek, velká postava světové atletiky, čtyřnásobný olympijský vítěz a český Atlet století, který se zde léčil po mozkové příhodě. Začátek báječné sportovní kariéry Emila Zátopka, bezesporu ve světě nejslavnějšího českého sportovce, poznamenala náhoda. Rodák z Kopřivnice (narozen 19. září 1922) se koncem třicátých let právě protloukal "baťovským" učilištěm ve Zlíně, když ho jeden z vychovatelů vyzval k účasti na tradičním běhu městem. Zátopek se nejprve chtěl ze závodu vyvléci, nakonec však doběhl druhý, našel v závodění zalíbení a atletika se stala jeho životní prioritou.

Vzápětí se poprvé hlásil na tréninku atletů SK Baťa Zlín. Zátopek běžecké vášni naprosto podlehl a sám začal vymýšlet nové tréninkové metody, ve své době přímo průkopnické. Nejdříve údiv a později uznání vzbudil jeho takzvaný intervalový trénink, kdy během několikanásobného opakování různě dlouhých úseků kombinoval rychlost s vyklusáváním.

Od června 1941, kdy na středoškolských závodech v Brně poprvé absolvoval oficiálně měřený závod na 1500 m, stoupala Zátopkova výkonnost strmě vzhůru. V říjnu 1943 si ve Zlíně poprvé zaběhl pětikilometrovou trať, na které o dva roky později oslavil premiérový titul mistra Československa. Slavnou "desítku" prvně okusil na závodech v Budapešti v květnu 1948 a ihned zde vytvořil národní rekord.

Mezinárodní věhlas talentovaného atleta přišel zanedlouho. V témže roce odjel Zátopek na své první olympijské hry a vracel se z nich nakonec jako hrdina. Právě v běhu na 10 km vybojoval v Londýně své první olympijské zlato, k němuž přidal i stříbrnou medaili z pětikilometrové  trati.

To, co se však skvělému vytrvalci povedlo na následujících OH v Helsinkách v roce 1952, byla hotová senzace. Zátopek nejenže obhájil své prvenství na desítce, ale obdobně si počínal i na poloviční trati a svůj dokonalý triumf stvrdil prvním místem v maratónu. Závěrečnou disciplínu her přitom vyhrál při svém prvním maratónském startu v životě.

Získat na jedné olympiádě tři zlaté medaile, se kterými se Zátopek stal jejím nejúspěšnějším účastníkem, na tratích 5000 m, 10 000 m a v maratónu se před ním a ani po něm nikomu nepodařilo a vzhledem k narůstající specializaci zůstane tento rekord asi nepřekonán.

V Helsinkách se mimořádně dařilo také vynikající oštěpařce, Zátopkově manželce Daně, která vyhrála svou disciplínu a stala se první československou olympijskou vítězkou. Šťastný zlatý pár udělal ve Finsku ohromný dojem. Zátopkovi se seznámili v roce 1945 na atletických závodech ve Zlíně, ale pravá jiskra mezi nimi přeskočila až na jedné z jejich prvních schůzek. Okamžitě je totiž sblížila chvíle, kdy odhalili shodu v datu narození. Krok do společného života udělali svatbou v Uherském Hradišti v roce 1948 po návratu z prvních poválečných olympijských her v Londýně. Předloni jedna z nejslavnějších manželských sportovních dvojic oslavila zlatou svatbu.

Období vrcholné formy a slávy prožíval Emil Zátopek v první polovině padesátých let. Vedle olympijských úspěchů, které v roce 1956 završil šestým místem v maratónu v Melbourne, obohatil svou sbírku rovněž třemi zlatými medailemi z mistrovství Evropy. V Bruselu v roce 1950 triumfoval v běhu na pět a deset kilometrů, v roce 1954 se radoval z vítězství na "desítce" v Bernu. Mimo to získal ve Švýcarsku také bronz na pěti kilometrech.

V této době rovněž neopakovatelným způsobem vytvořil drtivou většinu ze svých osmnácti světových a padesáti československých rekordů na tratích od pěti do 30 kilometrů a v hodinovce. Patnáctinásobný mistr republiky jako první atlet na světě zaběhl 10 000 m pod 29 minut (červen 1954, Brusel) a v hodinovce urazil více než 20 km (září 1951, Stará Boleslav).

Jako první borec v ČSR pokořil Zátopek v běhu na 5000 m hranici patnácti a později i čtrnácti minut, 10 000 m zaběhl pod třicet a poté i pod 29 minut. Na této trati byl Zátopek sedm let nepřetržitě (1948-54) nejlepším běžcem planety, na pětce nepoznal hořkost porážky čtyři roky (1947-50).

Svou zemi reprezentoval celkem ve třiceti mezistátních utkáních. Jedinečnou kariéru ukončil v roce 1958 vítězstvím v přespolním běhu ve španělském San Sebastianu. Zátopkovo umění i gentlemanské chování se odrazilo v trojnásobném vítězství v anketě o nejlepšího sportovce světa z let 1949, 1951 a 1952. Za svůj přístup k atletickým soubojům se stal jeden z nejlepších představitelů olympijských ideálů v roce 1975 laureátem mezinárodní Ceny Fair play a už v roce 1948 převzal od národního olympijského výboru cenu Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského.

Další významné pocty se jedné z největších postav světové atletiky všech dob dostalo před třemi lety, kdy se ze stoleté existence těšila česká atletika. Zátopek byl oceněn titulem "Nejlepší atlet století". V červnu loňského roku pak byl v rámci oslav 100. výročí založení Českého olympijského výboru (ČOV) slavnostně vyhlášen českým olympionikem století.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze