Pražský maraton tak pro běžkyni z Havířova získá dvojnásob nepříjemnou pachuť. Před pěti lety zde totiž Peterková přišla dodatečně o své vítězství, když jí bylo zjištěno použití nedovolených podpůrných prostředků. Běžkyně se pak musela načas s maratonem rozloučit a místo toho se věnovala duatlonu, v němž patří mezi evropskou extratřídu. Po vypršení svého trestu se opět vrátila na dlouhé tratě a ve svých čtyřiceti letech bojovala o účast na olympiádě v Sydney.
Návrat do Prahy byl spíše dílem osudu. Původně totiž měla startovat v nizozemském Enschede, kde byl ovšem závod kvůli tragickému neštěstí zrušen. "Manažer domluvil Prahu až na poslední chvíli, bylo jen na pořadatelích, jestli mně vezmou," řekla k rychlé změně plánů. Jen touha po olympijském limitu ji přinutila vrátit se do Prahy. "V Praze jsem opravdu startovat nechtěla. Nešlo o trať, která je složitější, tady jsem prostě nechtěla běžet," prozradila běžkyně, že nepříjemné vzpomínky ještě nevyvanuly.
Jak vlastně pět let po nepříjemné aféře, jež jí zkomplikovala kariéru, vnímala svou účast v závodě. Pocit křivdy za to, že jí byl na občerstvovací stanici předložen nápoj obsahující nepovolené látky, stále nevyvanul. Bylo tedy druhé místo satisfakcí? "Ne, na tu záležitost jsem vůbec nemyslela," popírá rezolutně podobné domněnky. "Šlo mi jenom o limit. Chtěla jsem zaběhnout dobrý čas a v tom by mi nějaké pocity nepomohly."
V závodě jí předstihla jen Ruska Ivanovová. Peterková dokončila v čase 2:31:10, zatímco limit pro domácí atlety je stanoven na 2:30:00. Nepříjemné tušení měla vytrvalkyně už na trati. "Cítila jsem, že to asi nevyjde, prostě mi to nesedlo." Ztráta možnosti běžet na královské olympijské trati ji viditelně mrzela. Ve čtyřiceti letech to byla zřejmě poslední šance. "Už nebudu mít, kde bych limit splnila. Te´d si musím odpočinout, a pak už bude olympiáda moc blízko," uvědomuje si.
Přesto však šance, že Alena Peterková vyběhne v Sydney na 42.192 metrů dlouhou trať, žije. Běžkyně totiž splnila alespoň limit Mezinárodní atletické federace, takže by mohla dostat divokou kartu od svazu. Sama však nad touto možností příliš neuvažuje. "To už není na mě. Rozhodne se jenom na svazu a já to neovlivním." Pokud nevyjde tato možnost, hodlá se ještě pokusit o splnění limitu na některé z dlouhých tratí na dráze. "Na Mistrovství republiky poběžím desítku i pětku, snad získám limit alespoň tam," doufá všestranná sportovkyně. I nadále ovšem hodlá startovat na závodech Světového poháru v duatlonu.
 Zklamání se zračí ve tváři Aleny Peterkové v cíli Pražského maratonu, olympijský limit zůstal nepokořen |
