O Lucii Barákové
Minulý rok pronikla na samý vrchol, do týmu vídeňského Hypo Niederösterreich, osminásobného vítěze Ligy mistrů či dříve Poháru mistrů. Ve hvězdném celku složeném z výtečných házenkářek z celé Evropy, se po každé sezoně rozhoduje, co dál. Manažer Gunar Prokop, protřelý stratég, si pozve každou hráčku ‚na kobereček‘ a vyřkne ortel.
„Smlouvu mi neprodloužil, moc jsem toho nenahrála, ani jsem se nemohla předvést, tak co se mnou...“ vyprávěla Lucie Baráková. Nabídl jí místo v záložním týmu Hypa, jež v nepříliš vyrovnané první rakouské lize pravidelně končí na medailových příčkách. V té době se ozval ještě Korneuburg, město vzdálené jen osm kilometrů od Stockerau, kde válčí její přítel. Družstvo, v němž navíc působí bývalá česká reprezentantka Renata Tarhaiová a čtyři Slovenky včetně Zuzany Prekopové.
„Dlouho jsme se nemohli dohodnout na nejvýhodnějších podmínkách pro obě strany, pak do toho vstoupil manažer pro ‚béčko‘ Hypa,“ vysvětlovala někdejší opora Slavie. Nakonec kývla jemu, volila vyšší kvalitu a nelituje. „Jsem spokojená, protože hraju,“ libovala si. Dostává hodně prostoru, mladý celek s věkovým průměrem dvaadvacet let je zatím v tabulce třetí a níž až do konce soutěže nehodlá klesnout.
O reprezentaci se Lucie Baráková moc bavit nechce, přitom kouč Zerzáň, jenž povede Češky na prosincovém mistrovství Evropy, o ní ještě před rokem prohlásil, že v blízké budoucnosti bude jejím základním stavebním kamenem. „Pro mě jsou to zavřená vrata, kterým nemíním lámat kliku ani je otvírat paklíčem,“ říká lakonicky.
O Martinu Hríbovi
Ve Stockerau pamatuje lepší časy. Jeho klub se nyní krčí u dna tabulky, po minulém ročníku navíc odešli čtyři členové základní sestavy a k tomu dva Češi - střelec Václav Toman i trenér Jiří Kekrt. Martin Hríb je pod tlakem, protože v Rakousku se vše točí kolem cizinců. Musí tvořit, vymýšlet, střílet góly. V úvodu sezony se dokonce přesunul post rozehrávače, i když hravému levákovi svědčí úplně jiná role.
Do Stockerau naštěstí pro něj přišel maďarský krajánek, s nímž si bývalý házenkář pražské Dukly náramně porozuměl. „Hned první zápas po jeho příchodu dal Marťas devět gólů, takže trošku pookřál. Ulevilo se mu,“ zprostředovala nálady svého přítele Lucie Baráková.
Mladému týmu však stále chybějí zkušenosti a výsledky ne a ne přijít. „Ti kluci si nevedou špatně, jenom se potřebují ‚vyhrát‘, aby nedělali zbytečné chyby a dokázali ustát tlak v utkáních, ve kterých můžou bodovat,“ všimla si Baráková. Jinak si Martin Hríb nestěžuje, spokojeně si užívá úděl jednoho z mála profesionálů v mužstvu, ťuká na elitní desítku nejlepších střelců rakouské ligy a nedělá si mnoho starostí.
Ačkoliv si mladý pár žije ve Stockerau pohodově, nehodlá v Rakousku uvíznout navždy. Oba si plánují, že se příští rok pokusí dostat do kvalitnější soutěže. „Možná budeme víc vidět. Žádné konkrétní nabídky zatím nemáme, ale už jsme rozhodili sítě,“ usmála se pětadvacetiletá házenkářka.
