Byl jeden z nejusměvavějších. Jsem v hlubokém šoku. Postrádám slova. Strašná zpráva. Nemohu tomu uvěřit.
Takovými slovy reagovali cyklističtí profesionálové (a zdaleka nejen oni), když je v sobotním dopoledni dostihla zpráva, které zděšeně odmítali uvěřit.
Ještě v pondělí Michele Scarponi vyhrál úvodní etapu klání Kolem Alp, porazil ve finiši i tak silné protivníky, jakými byli Geraint Thomas, Thibaut Pinot nebo Sergio Henao.
Nedlouho poté se dozvěděl, že se vzhledem ke zranění týmového kolegy Fabia Arua stane i lídrem stáje Astana na Giru. V 37 letech se měl ještě jednou vrátit coby první muž svého týmu na závod, který tolik miloval a kde mu na sklonku kariéry byla přisuzována už jen role pomocníka.
V pátek dokončil etapy Kolem Alp na čtvrtém místě a odjel za rodinou, večer si hrál doma ve Filottranu s dětmi. Se svými nejbližšími si užíval poslední chvilky před závěrečnou přípravou na italskou Grand Tour.
Ale žádné Giro už pro něj nebude. Žádný další závod.
Sobotní ranní trénink, při němž do Michele Scarponiho vjel na křižovatce řidič nákladního automobilu, byl pro něj posledním.
Ještě před převozem do nemocnice těžkým zraněním podlehl.
Nemám slov, můj příteli
„Je to tragédie pro italskou cyklistiku. Příliš velká, než aby šla vyjádřit slovy,“ uvedla Scarponiho stáj Astana v oficiálním prohlášení. „Ztratili jsme velkého šampiona a mimořádného člověka, který se stále smál.“
„Byl to jeden z nejusměvavějších lidí v celém pelotonu,“ psal Alex Dowsett, cyklista Movistaru. „Skvělý člověk, vždy se usmíval,“ souhlasil s ním Alberto Contador. „Jeden z nejmilejších lidí, se kterými jste se mohli potkat,“ připojil se Mark Cavendish.
Celý cyklistický svět dává na sociálních sítích najevo svůj smutek.
„Nevím, nechápu to! Nemám slov, můj příteli,“ vyznal se na Twitter Vincenzo Nibali, tedy muž, za nímž Scarponi odešel před sezonou 2014 do stáje Astana a jemuž loni na Giru pomohl k triumfu.
„Smutný den. Vždycky si budu pamatovat tvůj úsměv a skvělý smysl pro humor. Měj se Scarpo,“ psal bývalý mistr světa Alessandro Ballan.
„Je těžké představit si, že kluk, se kterým jste včera závodili, zemřel. Odpočívej v pokoji, Michele,“ přidal Larry Warbasse, který s italským cyklistou absolvoval závod Kolem Alp.
„Scarpaaa! Budeš mi chybět, příteli, miluju tě. Teď chci jen brečet,“ poodhalil své emoce Daniele Bennati.
Milované Giro: šampion 2011 a navrch třikrát čtvrtý
Šesti profesionálními formacemi první či druhé divize prošel za svoji kariéru Michele Scarponi. Na jaře 2004, ve své třetí profesionální sezoně, oslavoval také v Česku coby šampion Závodu míru.
V roce 2006 však jeho kariéru poznamenala účast jeho stáje Liberty Seguros v dopingovém skandálu Operación Puerto.
„Tehdy jsem si myslel, že skončím. Byl to pro mě velmi složitý čas,“ vyprávěl později Scarponi. „Jediný pozitivní moment tohoto období byl, že jsem se oženil s Annou, nejkrásnější ženou na světě.“
Obdržel sice nový kontrakt u týmu Acqua & Sapone, za nějž již dříve závodil, po nadějném vstupu do sezony 2007 jej však přízraky Operación Puerto dostihly. V květnu téhož roku přiznal vlastní roli v celé kauze a byl na osmnáct měsíců suspendován.
Po návratu do pelotonu sehnal smlouvu u druhodivizní formace Androni a v jejích barvách začal zářit. K prvenství na Tirrenu-Adriatiku 2009 přidal také dvě etapy na Giru.
Další sezona byla ještě lepší, když dosáhl na celkovou čtvrtou příčku na Giru, při ročníku ovládaném dvojicí Basso - Nibali v barvách stáje Liquigas. Památným dnem Scarponiho kariéry se stala 19. etapa. Unikl na Mortirolu právě s hvězdným duem Liquigasu, načež si při finiši v Aprice dospurtoval pro etapový primát.
ROZESMÁTÉ GIRO. S Ivanem Bassem (vpravo) na italské Grand Tour.
Návrat do prvodivizní stáje na sebe nenechal dlouho čekat, jeho služby získalo italské Lampre. V úvodu sezony 2011 pro ni ovládl závody Kolem Trentina i Kolem Katalánska. Na Giru potom za bezkonkurenčním Albertem Contadorem svedl vítěznou bitvu o druhou příčku s Vincenzem Nibalim.
Když Contadora dodatečně v clenbuterolové kauze zbavili titulu, byl přiřknut právě Scarponimu. Zařadil se mezi šampiony Grand Tour.
VZPOMÍNKY: Druhá příčka na Giru 2011 (vlevo) se po diskvalifikaci Alberta Contadora proměnila v triumf.
Pokus o obhajobu skončil na Giru 2012 dalším čtvrtým místem, které zopakoval i v následující sezoně.
Ve 34 letech opustil Lampre a vydal se do Astany, aby tam byl k ruce svému příteli Nibalimu. Jeho enormní úsilí přispělo loni v květnu k velkému zvratu v posledních dvou horských etapách Gira, po nichž šťastný šampion Nibali utopil Scarponiho v objetí plném vděčnosti.
S papouškem na rameni
Michele Scarponi snad ani neměl v pelotonu nepřátel. Mimořádně citlivý a inteligentní chlapík, tak jej vnímali.
„Nikdy nezapomenu, jak jsi vždycky uprostřed etapy začal v pelotonu zpívat písničku,“ vzpomínal na Twitteru Sep Vanmarcke. Scarponiho vtípky a videa rozesmívaly parťáky, soupeře, fanoušky, novináře.
Především papoušek Frankje, sedávající mu při tréninku v jeho rodném kraji Marche na rameni a občas i klovající do jeho přilby, se stal díky němu nesmírně populárním.
„Není to můj papoušek,“ vyprávěl pro server velonews.com. „Patří mému sousedovi, žijícímu ve vedlejší vesnici. V létě tu poletuje od domu k domu, vletí do všech oken, která uvidí otevřená, i do barů, když tam lidé fandí u fotbalových přenosů. Každý ho tady zná.“
Před několika lety, když projížděl na tréninku Frankjeho vesnicí, k němu papoušek poprvé přiletěl a začal nad Scarponim poletovat. Později už cyklistu pokaždé vítal jako starého známého a s oblibou na něm vysedával.
Věřil: Snad jsme konečně prolomili smůlu...
Výhry zůstávaly Scarponimu v závěru kariéry dlouho odepřeny. Od triumfu v jednorázovém závodě Costa degli Etruschi 2013 na tu další dlouho marně čekal. V etapovém závodě projížděl naposledy vítězně cílem v březnu 2011 na Tirrenu-Adriatiku. Na celkový titul z Gira poté dosáhl, aniž by vyhrál etapu.
Zvykl si na svoji roli oddaného superdomestika Vincenza Nibaliho a Fabia Arua. Letos, po odchodu Nibaliho z týmu Astana a po zranění Arua mu však znovu nabídli roli lídra.
Vítězným útokem v zahajovací etapě Kolem Alp (bývalý závod Kolem Trentina) se za důvěru náramně odvděčil.
„Tolik let trvalo, než jsem zase mohl v cíli zvednout ruce nad hlavu,“ šťastně poté vykládal. „Je to mé vůbec první vítězství v barvách Astany. Tým potřeboval v této sezoně takovou vzpruhu. Snad jsme teď konečně prolomili smůlu, která se nás letos dlouho držela, a pozdvihli jsme morálku celého týmu.“
Své vítězství věnoval obětem loňského zemětřesení ve střední Itálii, odkud pochází, ale i manželce a dvěma dětem.
Michele Scarponi v rodinném kruhu:
Naplněn nově získaným sebevědomím, plynoucím ze současné formy, chystal se na své jedenácté Giro.
„Budu bojovat tvrdě až do samého konce,“ sliboval.
Netušil, vůbec nikdo netušil, že konec přijde tak šíleně brzy - a tak předčasně.