Lucie, co se to v polovině zápasu stalo?
Začala jsem hodně dobře, tlačila jsem ji. Až do stavu 2:0 ve druhém setu. V tomhle gamu jsem nějak povolila. Ani nevím, jak bych to popsala - asi jsem se zalekla. Udělala jsem pár hloupých chyb a zápas se začal otáčet. Ona se toho hned chytla a začala mě tlačit. Už jsem nebyla schopná se do toho dostat.
Když člověk ztratí osm gamů za sebou, bojí se každého dalšího úderu?
To v mém případě ne. Kdybych to všechno kazila já, tak by to tak třeba bylo. Ale tohle byla spíš její práce, vyplývalo to z výměn, které se jí dařily. Čekala jsem na to, jestli přijde moje šance, ale už nepřišla. Bartoliová je známá tím, že když se dostane do takového laufu, prakticky se s ní nedá hrát.
Co je třeba udělat, když máte za sebou tolik prohraných gamů v řadě?
Snažíte se to nějak zastavit. Soustředíte se na každý míč. Ale když je soupeřka takhle dobrá, je to strašně těžký. Ona je typ hráčky, která nečeká na soupeřku. Rázem to jde míč po míči. Nedala mi prostor, abych se mohla do zápasu vrátit.
Co byste za stavu 2:2 ve druhém setu udělala jinak?
Když už bych se mohla vracet, vrátila bych se spíš do stavu 2:0 ve druhém setu (úsměv). Stejně bych se ale do toho pořád snažila chodit. To byla jediná šance, jak ji porazit.
Jak tedy hodnotíte vaše vystoupení na Australian Open?
Poslední zápas mě strašně mrzí, šanci jsem cítila obrovskou. Zkraje roku jsem ale zahrála dobré zápasy a dokázala si, že i na takovou hráčku mohu mít. Budu na to chtít v dalších turnajích navázat.
