Prohlášení Tomáše Hrdinky
Předem bych chtěl poděkovat Policii České republiky za skvělou a rychlou práci při šetření tohoto případu, občanům obce Šaratice za pochopení a trpělivost a všem svým spolupracovníkům a blízkým za aktivní pomoc při likvidaci následků útoků na
moji rodinu a blízké příbuzné.
V pátek, 4. července letošního roku, se kolem třetí hodiny ráno ozvala velká detonace a spustil se alarm v mém domě. První co bylo, tak jsem vypnul alarm, zkontroloval rodinu, jestli je v pořádku a šel se podívat před dům, co se stalo. Tam už bylo shromážděno několik lidí ze sousedství. V prvním okamžiku jsem si myslel, že došlo k výbuchu v garáži, kde jsem měl provizorně instalovanou novou vířivou vanu. Také jsem řekl sousedovi, že jsem ji asi špatně zapojil a došlo k výbuchu.
Ten mě ale upozornil na to, že to tak asi nebylo, protože garážová vrata byla vylomená a ležela vevnitř, nikoliv venku. Výbuch plynu jsem v té chvíli vyloučil, protože veškerá instalace plynu je na opačné straně domu. Okamžitě mě tedy napadlo, že tam musela vybuchnou nějaká nálož, bomba. Zavolal jsem hasiče a policii a začalo vyšetřování.
To, co jsem druhý den uvedl novinářům, byla pravda. Jediné, co mě napadlo, že to mohl udělat nějaký závistivec, že jde o vydírání mě v tu chvíli vůbec nenapadlo. Policie začala okamžitě pracovat, čekalo se, zda se někdo ozve a dohodli jsme se na striktním mlčení kolem celého případu. Hned druhý den jsme se odstěhovali na hotel a krátce nato jsem s rodinou odjel do zahraničí. Šlo mi na prvním místě o bezpečnost mé těhotné manželky a našeho syna.
Za několik dní se opravdu dva dopisy objevily. A objevili se zcela náhodou, protože jsem zcela náhodou otevřel naši dopisní schránku, která od výbuchu nebyla používaná. Vzhledem k situaci poštovní doručovatelka nosila po dohodě již od druhého dne po výbuchu veškerou poštu automaticky za roh k babičce. Kdybych schránku náhodně neotevřel, vůbec bychom nezjistili, o co jde. Pachatelé si dobře připravili bombu ale špatně si připravili doručení vyděračského dopisu.
A opravdu v těchto dopisech jsem byl vyzván, abych složil do určitého data na konkrétní účet částku 20 milionů korun. Dopisy jsem okamžitě předal policii. Kriminalisté pracovali naplno, dohodli jsme se na striktním mlčení kolem celého případu a já jsem odjel z bezpečnostních důvodů mimo republiku.
V noci z pátku na sobotu (26.-27. 9.) došlo k dalšímu výbuchu, tentokrát u domu mého tchána o ulici dál. Další vyděračský dopis přišel v úterý 30. září na adresu mého otce do Hrušek. Tentokrát pachatelé volili jistotu, aby se náhodou nestalo to, že některá schránka nebude používána, nebo by dokonce byla výbuchem zničena. V tomto dopise pachatelé zvýšili požadovanou částku na 23 milionů, dali mi „3 miliony pokutu“ za to že jsem nezaplatil první částku a informovali mě například i o tom, že znají rodná čísla a přesné adresy celé mojí rodiny a příbuzných a pokud nezaplatím, tak budou moji rodinu postupně likvidovat. Tedy přímé vyhrožování zavražděním!
Policie již delší dobu věděla o koho jde, potřebovala však shromáždit více důkazů a asi za tři dny po druhém výbuchu zatkla tři pravděpodobné pachatele. První muž, jehož neznám, byl z okresu Brno-venkov. Druhý byl z okresu Břeclav, tohoto člověka také neznám. Po dohodě s policií nebudu uvádět jejich jména.
Třetí pachatel, a dle všech indicií, hlavní organizátor celé akce byl ze Slavkova u Brna, okres Vyškov a jmenoval se Milan Rudolf (mladší). Tohoto muže znám. Krátce jsme se stýkali v letech 1994-95 a byli jsme, dá se říct kamarádi a obchodní partneři. Rozešli jsme se v roce 1995. Ve svém životě jsem poznal hodně lidí, setkal jsem se s velkým množstvím obchodních partnerů, ale tento člověk je výjimkou. Svou naprostou nesolidností, nespolehlivostí a nevypočítatelností bych si o něm troufal prohlásit, že to byl "největší darebák", jakého jsem kdy potkal.
Tuto skutečnost jsem tenkrát velice brzy pochopil a proto jsem okamžitě přerušil s tímto člověkem veškeré kontakty, dá se říct že mi způsobil dost vážné finanční problémy. Milan Rudolf mě tedy z minulosti znal, doslechl se že asi vydělávám velké peníze a vymyslel, jakým způsobem tedy lehce k penězům přijde. Nevím, jakým způsobem získal ke spolupráci další dva pány, ale troufám si představit, jak by to s nimi dopadlo.
Takže, vážení pánové (pro mě již známá jména a bydliště), pokud tento článek budete číst, tak Vás mohu ujistit, že od pana Rudolfa byste nikdy žádné peníze nedostali! Nikdy by Vám nic nedal, všechno by na Vás svedl, udělal by Vám velké nepříjemnosti a možná by se pokusil Vás i zlikvidovat jako nepohodlné svědky a spolupachatele. Pokud nevíte a já předpokládám, že Vás pan Rudolf neinformoval, tak Vám sdělím to, co jsem se dozvěděl v posledních dnech v Brně od právníků. Pan Rudolf má údajně nastoupit pětiletý trest odnětí svobody.
Je velmi pravděpodobné, že chtěl tímto způsobem získat rychle hodně peněz, a následně jakýmkoliv způsobem opustit republiku. Dovedu si živě představit, kolik už pan Rudolf svých „spolupracovníků“ dostal do maléru…
Po výbuchu u domu mého tchána jsem byl neustále v telefonickém kontaktu s vyšetřovatelem. Bylo totiž jasné, že atentátníkem je někdo, kdo mě velmi dobře zná. Najít si moji adresu například v telefonním seznamu není problém. Najít si stejným způsobem adresu mého otce není také žádný problém. Ale kdo je můj tchán a kde bydlí, to vědělo a ví jen malý počet lidí. Pan Rudolf to věděl, protože v době, kdy jsme spolu kamarádili, tak jsem já u tchána bydlel a on tam za mnou jezdil, protože jsme náš nový dům neměli dostavěný. Dnes pan Rudolf tvrdí že u mého tchána a tchyně nikdy nebyl, nicméně lhaní mu šlo vždy nejlépe.
Tyto útoky na moji osobu, na moji rodinu, na moje blízké byly zákeřné a velmi ovlivnily na dlouhou dobu život celé mojí rodiny. Od chvíle, kdy pachatelé byli zatčeni, se jen pomalu vrací do normálních kolejí. Ale těžko někdy úplně vymizí z mých myšlenek pocit neustálého strachu o moji ženu, o mé děti a moji rodinu, což pan Rudolf nepochopí protože děti nemá. Dnes již ale vím kdo za útoky stojí a to je pro mě velmi důležité.
Vážený pane Rudolfe starší, doufám, že jste již konečně pochopil, co je Váš syn zač a s o to větší intenzitou pochopíte a uvědomíte si problémy, které Vám již v minulosti způsobil. Není to prý tak dávno (a to vím pouze z doslechu) co Vám prý někdo držel kvůli Vašemu synovi pistoli u hlavy.
Přál bych Vám, abyste si mohl přečíst ty vyděračské dopisy, abyste věděl jak Váš syn umí vyhrožovat smrtí lidem, včetně nenarozeného - jeho slovy „děťátka“, a abyste pochopil, že takový člověk si nezaslouží ani soucit či pomoc svých nejbližších, natož pak Vaši aktivní pomoc při „obhajobě“ jeho neobhajitelných činů.
Tomáš Hrdinka
