Celý den šlapala v úniku sedmička cyklistů, ze které se nakonec vykrystalizovala trojice nejsilnějších – Alexander Geniez, Pieter Serry a Simon Pellaud.
Trio spolu vydrželo až pod dva kilometry před cílem stojící zeď Mirador de Ézaro, kde své vrchařské kvality potvrdil Francouz Geniez, který jako jediný zůstal před skupinou největších favoritů a mohl tak tak slavit své druhé vítězství na španělském závodě. Poprvé se radoval před třemi roky v patnácté etapě do Peyragudes.
Za ním rozjel hned na úpatí kopce šílené tempo Movistar vedený mladým Rubenem Fernándezem. Za ním se drželi Alejandro Valverde s Nairem Quintanou a Estebanem Chavesem. Lehce ztrácel Alberto Contador, víc pak Chris Froome s Leopoldem Königem.
Jenže když sklon na posledním kilometru lehce „povolil“ na šestnáct procent, Froome v sobě našel zbytky sil a dotáhl se zpět k Movistaru. V tu chvíli dostal volnou ruku Fernández, který si vytvořil náskok pěti vteřin a dojel si pro červený trikot. Hned za ním spěchali do cíle Valverde, Froome, Chaves a Quintana.
„Nečekal jsem, že bych se mohl obléknout do červeného trikotu. Ale náš plán vyšel,“ usmál se nový lídr závodu.
Ale kde byl Contador?
Španělský cyklista nahoru vyjel o další půl minutu zpět a v celkovém pořadí už na dvanáctém místě ztrácí 1:31 minuty. Ještě o minutu víc ztratil Steven Kruijswijk, velký smolař letošního Gira. „Dneska jsem byl špatný. Tohle není úroveň, na kterou jsem zvyklý. Před Vueltou jsem byl trochu nachlazený, uvidíme, jestli tady najdu svou formu,“ řekl v cíli.
Za Fernándezem je na druhém místě Valverde, třetí je Froome.
Na šestnáctém místě se do cíle vydrápal Leopold König a udržel se tak v nejlepší desítce celkového pořadí. Aktuálně ztrácí na osmém místě 51 vteřin.
Jak se vše odehrálo
První finiš na kopci? Čím dřív, tím líp, říkají si nejspíš organizátoři Vuelty.
V roce 2013 končila na vrcholu stoupání druhá etapa, rok předtím třetí, loni zase druhá, kdy se z vítězství radoval Esteban Chaves.
Letos to byla třetí galicijská etapa, která cyklista zavedla z Marinu 176 kilometrů severozápadně podél pobřeží Atlantského oceánu až do Dumbrie.
Nebo do Dumbrie... z tohohle městečka museli cyklisté ještě vystoupat na obávaný Mirador de Ézaro.
Nejtěžší kopec na Grand Tour, říká se o něm.
„Spousta lidí ho vychází po svých. Po svých a pozadu, protože je nemožné to vyjít popředu,“ tvrdí o něm třeba čtvrtý muž Vuelty z roku 2008 Ezequiel Mosquera.
„Pamatuju si ho z roku 2012, kdy jsem tady dojel pátý. S tím horkem to bude hodně náročná etapa,“ věděl před startem i Chris Froome.
Je strmější než slavný Angliru. Jedinou dobrou zprávou pro peloton je jeho délka. Měří jen 1,8 kilometru a cyklistům na něj trvá vyšplhat 7-8 minut. Proč? Protože má v průměru víc než 13 % a jsou na něm úseky s až 30% sklonem!
Další špatnou zprávou pak bylo, že ještě před ním na cyklisty čekalo náročných 170 kilometrů, na kterých nastoupali téměř tři tisíce výškových metrů – většinu pak na posledních šedesáti kilometrech.
Když se na stejném místě dojíždělo v roce 2012, vyhrál – kdo taky jiný, že – Joaquim Rodríguez, který tehdy zvýšil svůj náskok v čele před Albertem Contadorem a Alejandrem Valverdem.
Purito letos chyběl, a tak se všichni ptali: Kdo se stane novým vládcem Miradoru?
Hned po odmávání startu etapy se z pelotonu vyřítila osmička cyklistů, ale po chvíli byla dostižena a vystřídalo ji sedm cyklistů, mezi nimi třeba Geniez, Serry nebo Arroyo. V celkovém pořadí na tom byl ale nejlépe Simon Pellaud z IAM, který v celkovém pořadí na Kwiatkowskiho ztrácel jen 1:13 minuty.
I kvůli tomu strávil většinu etapu virtuálně v červeném.
Na čele pracoval pouze tým Sky, nikomu jinému se nechtělo a náskok sedmičky tak vzrostl až na sedm minut.
Při výstupu na první vrchařskou prémii dne se 60 kilometrů před cílem oddělil zmíněný Pellaud a dál uháněl sám. Vypracoval si až minutový náskok na skupinu za sebou, ale postupně mu docházely síly. Dvaadvacet kilometrů před cílem byl dostižen dvojící Serry, Geniez a vepředu pokračovalo tohle trio až pod závěrečný výšlap.
Vzadu v pelotonu se mezitím pořádně zrychlovalo, začínal souboj o co nejlepší pozici před nájezdem do „zdi.“ Na to doplatil Miguel Angel Lopez, lídr Astany spadl nepříjemně na obličej a ze souboje o celkové pořadí vypadl.
Náskok uprchlíků byl pod kopcem dvouminutový. Jediným, kdo ale zůstal před skupinou hlavních favoritů, byl Geniez, který se po pár stovkách metrů odpoutal od Pellauda i Serryho a šlapal si pro vítězství.
Vzadu jeli velké tempo od začátku cyklisté Movistaru. Zdálo se, že uvařili i Chrise Frooma, ale to byl jen klam. Znovu naopak ztratil Alberto Contador a ze svého snu o červeném trikotu se pomalu začíná probouzet.
Cyklistická VueltaMarín - Dumbría (176,4 km) 3. etapa: 1. Geniez (Fr./FDJ) 4:28:36, 2. Fernández -21, 3. Valverde (oba Šp./Movistar), 4. Froome (Brit./Sky), 5. Chaves (Kol./Orica) všichni -26, 6. Quintana (Kol./Movistar), 7. Anton (Šp./Dimension Data) oba -32, 8. Sánchez (Šp./BMC Racing), 9. Contador (Šp./Tinkoff), 10. Brambilla (It./Etixx-Quick-Step) -54, ...16. König (ČR/Sky) -1:06, 123. Štybar (ČR/Etixx-Quick-Step) -11:03. Průběžné pořadí: 1. Fernández 9:16:07, 2. Valverde -7, 3. Froome -11, 4. Chaves, 5. Quintana oba -17, 6. Sánchez -46, 7. Kennaugh (Brit./Sky) -47, 8. König -51, 9. Moreno (Šp./Movistar) -58, 10. Brambilla -1:01, ...116. Štybar -12:20. |