"V základní skupině jsme je jasně porazili, semifinále jsme trošku podcenili," vysvětloval Vozdecký, který hraje extraligu na kolečkových bruslích v mistrovském Devils Prozax Zlín. V národním týmu měl tři klubové spoluhráče, k historickému titulu přispělo také pět hokejistů sousedního Reflexu Zlín.
Česko konečně slaví titul. Kromě semifinálového dramatu s Kanadou jste všechny ostatní zápasy s přehledem ovládli. Šlo tedy o snadnou záležitost?
Na to, jak jsme se v minulých letech natrápili, byl letošní šampionát jednoduchý. Neměli jsme silného soupeře. Asi z nás měli respekt.
Před odjezdem do Španělska se tvrdilo, že Česko složilo nejsilnější tým v historii. Souhlasíte?
Obrana byla nejlepší, co jsme kdy měli. Jeli tam Rosťa Klesla, Milan Toman, Karel Rachůnek. V každé lajně jsme měli výborného obránce. Ale třeba útok bychom dali dohromady ještě silnější. Chyběli Ondra Veselý, Petr Horáček, Petr Hemský nebo Ivan Rachůnek.
S Ondřejem Veselým jste na umělé ploše dokonale sehraní. Mrzelo vás, že kvůli zranění zůstal doma?
Jasně, moc mi chyběl. Chodili jsme spolu do školy, rozumíme si. Aspoň jsme si volali po každém zápase. Pachtili jsme se po titulu tak dlouho a když to konečně vyšlo, on u toho nebyl.
V českém týmu nastupují aktivní nebo bývalí hokejisté. Je to vaše výhoda?
To nevím. Doteď to výhoda nebyla, protože Američané mají jenom specialisty a letos teprve podruhé nevyhráli.
Můžete titul srovnat s některým hokejovým úspěchem?
Vůbec bych to nesrovnával. In-line, to je příjemná relaxace. Jdeme se pobavit, je tam super parta.
Hokej hrajete v Nitře. Musel jste žádat klub o povolení?
Domluvil jsem se s trenérem, nedělal mi žádné problémy. Přišel jsem o deset dní dovolené, ale hned v úterý ráno odlétám do Egypta.
Bude vám trvat dlouho, než si zase zvyknete na led a ostré brusle?
Kdysi jsem s tím měl problémy třeba týden, teď je to otázka jednoho tréninku. Bruslení jde rychle, jen puk je o dost těžší. Ze začátku dost utíká.
