„Asi nejsem tak svázaný domácí atmosférou. V lize se musí vyhrát, v evropských pohárech se od nás tolik nečeká a jsem uvolněnější,“ přemítá 20letý smečař po postupu do osmifinále Vyzývacího poháru.
Kdy jste v něj začal věřit?
Už cestou do Nizozemí. A v zápase, když jsme vyhráli druhý set. V prvním jsme se dost hledali, pak už jsme byli neustále nad soupeřem.
Nizozemci slibovali po zápase ve Zlíně, že u nich bude bouřlivá atmosféra. Potvrdilo se to?
Diváci byli vynikající. Ač jste host, každé dobré akci zatleskají. Když jsme zamakali, ocenili to.
Prý vám fandili i Češi?
Po zápase jsme se bavili, pogratulovali nám. Na utkání byla i česká trenérka místních juniorek, na konci se s námi vyfotily. Bylo to příjemné.
Jak moc náročná byla cesta?
Dost, ale po takovém úspěchu nebudeme psychicky unavení a nohy rozhýbáme v sobotu.
Sebevědomí šlo nahoru, že?
Více se věříme, volejbal nás bude zase více bavit. Hrát proti zahraničním týmům je zajímavější než v extralize, kterou známe, a kde se akorát mění tváře. Poznáváme nové celky, a to se nám líbí.
Příštím sokem bude řecký Alexandrupolis.
Vím jenom, že město leží u moře, ale na severu, takže na koupání to asi nebude. (úsměv)
