„Polsko je nejlepší,“ hlásí jeden z titulků v deníku Gazeta Wyborcza a dění v polských halách tomu nasvědčovalo. Včetně finále, samozřejmě. Do katovické arény pro jedenáct tisíc diváků se na bitvu o zlato natěsnalo o 1 500 lidí víc a jejich štěstí bylo bezbřehé. „Kdybychom měli halu pro sto tisíc diváků, vyprodala by se,“ tvrdili místní.
„Zlato a díky!“ jásal Przeglad sportowy. Hala podle deníku šílela štěstím, když domácí družina v obrovské euforii udolala „kanárky“, kteří si chtěli odvézt z Katovic rekordní, čtvrtý titul v řadě. Gazeta Wyborcza ještě dodala: „Volejbal je nezničitelný. Naši hráči po 40 letech ovládli šampionát, když senzačně sesadili z trůnu Brazilce,“ píše list.
Euforii prožívalo také patnáct tisíc fanoušků, kteří zůstali před halou a sledovali finále na obřích obrazovkách, neméně pak úspěšný trenér. „Chtěli jsme odehrát finále stejně jako každý jiný zápas. Přesto jsem se divil, jak se kluci dokázali vyrovnat s tlakem, zvlášť když hráli doma. A přitom jsem se obával, že jako mladý kouč bych s nimi mohl mít problémy,“ přiznal 38letý Antiga, který coby hráč vybojoval s Francií dvě evropská stříbra a v roce 2002 i světový bronz.
Od roku 2007 působil v polských klubech, letos v květnu uzavřel kariéru a ujal se tamní reprezentace. V neděli před půlnocí v rozbouřené hale slavil titul šampionů. „Překvapilo mě, jak rychle to přišlo. Teď to asi budu mít těžké, když jsem začal takovým úspěchem,“ podotkl s úsměvem.
Nadále už nemůže počítat s domácí hvězdou Mariusem Wlazlym, svým nedávným spoluhráčem z Belchatówa, kterého vyhlásili nejužitečnějším hráčem mistrovství světa: s 233 body se stal nejvíce skórujícím hráčem. Wlazly, 31letý univerzál, jenž získal s Polskem i světové stříbro v roce 2006, oznámil konec reprezentační kariéry.
Šampionát v Polsku sklízel potlesk i v zákulisí: zápasy navštívilo 563 263 diváků, čímž padl rekord z Itálie 2010 (339 324 fanoušků). Podíl na tom měl i zahajovací zápas Polsko – Srbsko na fotbalovém stadionu ve Varšavě, který sledovalo 65 tisíc diváků. Dosavadní rekord pocházel z roku 1952, kdy utkání SSSR – Československo sledovalo v Moskvě 50 000 diváků.
