Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smečař Hýský stihne v nabitém volejbalovém kolotoči i svatbu

Tomáš Hýský | foto: Ota Bartovský, MAFRA

18 2014
Domácí soutěž, mistrovství Evropy, Světová liga. Volejbalista Dukly Liberec Tomáš Hýský se nezastaví. V červnu ho navíc čeká životní událost, bude se ženit. Smutek nad dalším nevybojovaným titulem pro Liberec tak musel jít rychle stranou. "Nějaký pátek se už v Dukle na titul čeká a nebudu lhát, že si myslím, že letos měl v Liberci konečně být. Tenhle tým by si ho totiž rozhodně zasloužil. Bohužel štěstí stálo v důležitých chvílích na straně soupeře," říká s odstupem 30letý smečař.

Snad nikdo nepochyboval, že po úspěšné sezoně letos skončí titul v Liberci. Jenže jakoby si Severočeši ve finále proti Jihostroji České Budějovice vybrali všechnu smůlu, která se jim doposud vyhýbala, a naděje na titul zhasly plejádou čtyř ztracených utkání. V těchto dnech Hýský bojuje s národním týmem v Jablonci v kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy. Zároveň se stal ambasadorem běžeckého závodu Běžím s AVL.

Jen co skončila ligová utkání, začal jste reprezentační přípravu, byl vůbec čas na chvíli vypnout?
Nakonec jsme si po finále dopřáli jednu oslavu. Zpočátku byla trochu hořká, ale postupně chmury odešly a začali jsme se veselit. Stříbro je stříbro a také je potřeba poděkovat libereckým fanouškům, kteří VĚŘILI - to bylo naše motto v play-off - a celou sezonu nám chodili fandit.

Pustí vás reprezentační trenér na plánovanou svatbu?
Jsem domluvený, že na svatbu mi čas dá (smích). Odlétám už 24. června a do té doby snad něco odehraji. Pak se uvidí, jestli přijedu zpět a naskočím do rozjetého vlaku nebo ne, rozhodnutí je na trenérovi.

Hned po lize jste nastoupil v Jablonci na náročné soustředění s reprezentací. Je to jiné, než tréninky s vaším domácím klubem?
Je to náročnější na fyzičku. S většinou týmu se totiž potkáme až tady a musíme se pořádně sehrát v krátkém čase.

Povedlo se to? Ve třech přípravných zápasech s Běloruskem jste vyhráli jen jednou.
Bělorusko přijelo bez své největší hvězdy a stěžejního hráče Akrema, tak jsme trochu museli vařit z vody. Do prvního zápasu jsme sice měli taktické pokyny, ale co hrál soupeř, to moc neodpovídalo. Pořádná příprava přišla až na oficiální zápas v sobotu a ten jsme také vyhráli, i když až v koncovce pátého setu. Mohli jsme vyhrát všechna utkání, ale v prvním jsme až moc chybovali a ve třetím zase zkoušeli všechny hráče. Určitá síla v nás rozhodně je a o postup na mistrovství Evropy se jednoznačně popereme.

V reprezentaci jste pátý rok, máte tedy možnost porovnávat. Letošní sestava je dost obměněná. Jaký se sešel tým?
Parta je super, chybí tu ale všechna naše velká jména, a tak se s kluky z extraligy budeme muset spolehnout na mladou dravost a bojovnost. Těžko se srovnáme s týmy, které spolu hrají dlouho. Mladé naděje tu rozhodně nechybí a uvidíme, jak budou chtít pracovat a bojovat. Ačkoliv jsem v reprezentaci už nějaký rok, makat budu muset stejně tvrdě.

Radost volejbalistů Hýského (vlevo) a Leikepa z liberecké Dukly.
Tomáš Hýský, volejbalista liberecké Dukly.

Leží vám pořád v žaludku zmařený titul?
Teď už se soustředím jen na reprezentaci, abych byl co nejvíce fit do bojů o mistrovství Evropy. Ale nějaký pátek se už v Dukle na titul čeká a nebudu lhát, že si myslím, že letos měl v Liberci konečně být. Tenhle tým by si ho totiž rozhodně zasloužil a také k němu měl za poslední roky nejblíž. Bohužel štěstí stálo v důležitých chvílích na straně soupeře. Určitě jsme měli na to Budějovice ještě víc potrápit a sérii ve finále prodloužit.

Nenastala přesně ta situace, že jste tak moc chtěli, až to přerostlo v určitou nervozitu a příliš jste chybovali?
Těžko říct, možná někteří z nás byli trošku přemotivovaní. Na druhou stranu Budějovice na nás byly výborně připravené, dodržovaly trenérovy pokyny a my jsme asi trochu ztratili tu jiskru, která nás zdobila celou sezonu: servis a obranu. Sérii čtyř prohraných zápasů v řadě, to jsme si letos nezasloužili.

Vám byl například v závěru prvního setu posledního zápasu vyčítán mizerný příjem. Přemítal jste po zápase o svých chybách?
Celý set se mi dobře přihrávalo, a že zrovna takhle ukončím první sadu, to jsem si chtěl nafackovat. Dětská chyba a set byl pryč. Samozřejmě se to ze strany odborníků vyčítá mně, ale je to kolektivní sport a spousta věcí se mohla udělat už předtím jinak, nejen z mojí strany.

Letos jste se stal také ambasadorem akce Běžím s AVL, oč vlastně jde?
Je to běžecký závod, který pořádají volejbalisté z Amatérské volejbalové ligy, proto k té akci mám blízko. Uskuteční se v sobotu 7. června v areálu ve Vesci a běží se 4,2 kilometrů a 10 kilometrů dlouhý okruh.

Sám také běháte?
Dříve jsem hrával baseball a běhal rozhodně častěji, ale ne že bych teď na běh úplně zanevřel. Spíš ale jezdím na kole, protože to není tak náročné na klouby, které ke svému povolání potřebuji nejvíce. Nesmí bolet.

Jak moc důležitý je běh pro špičkového volejbalistu?
 Běh je spojený snad s každým sportem, my běháme hlavně v rámci přípravy. U volejbalu není tak důležité běhat hodinové tratě jako hlavně frekvenční sprinty. Rychlé starty jsou pro nás to pravé, doběhnout pro balon nám moc času nezabere.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze