Dlouho bojovala s rakovinou slinivky, když se letos v létě její stav ještě zhoršil.
Neodcestovala na olympijské hry do brazilského Ria de Janeira, přestala navštěvovat média. V úterý měla v pražském IKEMu (Institut Klinické a Experimentální Medicíny) naplánovanou prohlídku, ale v nemocnici už zůstala.
Zemřela večer v 21:55.
O její smrti nejprve na svém facebookovém účtu informoval historik Pavel Kosatík, který o nejúspěšnější československé olympioničce napsal knihu Život na Olympu.
Informace následně iDNES.cz potvrdila i dcera Čáslavské Radka.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky by měla být pohřbena s co největšími poctami, které by zohlednily její přínos. Myšlenku co nejdůstojnějšího obřadu zastává i Český olympijský výbor. Záleží však na přání rodiny.
Čáslavská je nejúspěšnější českou olympioničkou historie. Nejslavnější chvíle její sportovní kariéry jsou spojeny s olympijskými hrami 1964 a 1968.
„Pro Japonce je Věra Čáslavská dodnes symbolem tokijské olympiády v roce 1964. A tokijská olympiáda se pro ně stala symbolem poválečného návratu Japonska do světové společnosti. Proto Věru dodnes tolik velebí,“ říkal Jiří Zedníček, bývalý místopředseda ČOV.
Věra Čáslavská na olympiádě v Mexiku v roce 1968:
V Tokiu 1964 vybojovala tři zlaté, v Mexico City 1968 čtyři! „Vera, Vera,“ skandovalo tehdy publikum, oslavující v krásné Češce nejen gymnastku, ale též zarputilou bojovnici proti sovětské okupaci. Tu považovala za národní potupu.
Po srpnových událostech podepsala manifest 2000 slov, před odletem na hry vyhlásila: „Obětovala bych všechny své dosavadní medaile za letošní vítězství. Protože nebojuji za sebe, ale za nás všechny. A naši lidé si zaslouží vítězství.“
Věra Čáslavská s albem fotografií, které připomínají její sportovní kariéru.
Když pak řekla na hrách v mexické katedrále své ano Josefu Odložilovi, stříbrnému atletovi z minulé olympiády, přihlíželo jejich svatbě 100 tisíc lidí, před nadšenými davy museli uniknout kryptou.
Pocta Věře ČáslavskéDo kondolenční knihy se můžete připojit i vy, čtenáři iDNES.cz. Vaše vzkazy předáme rodině Věry Čáslavské. Děkujeme. |
Po návratu však doma trpěla. Ani po sérii intervencí a výslechů svůj podpis pod 2000 slov neodvolala. Komunisté Čáslavské nepovolili dokončit životopisný film v japonsko-americké koprodukci, tajemník KSČ Fojtík jí zakázal vycestovat, byla vyloučena ze všech sportovních oddílů v zemi.
Teprve v roce 1974, kdy dálkově dostudovala FTVS, jí povolili trénovat na Spartě Praha. A v roce 1979 mohla odletět na dvouletou trenérskou stáž do Mexika.
Tichý protest Věry Čáslavské proti okupaci v roce 1968:
Manželství s Josefem Odložilem se zhroutilo, naopak ve společenské sféře stoupala se sametovou revolucí hvězda Čáslavské opět vzhůru. Nabízeli jí dokonce místo pražské primátorky či velvyslankyně v Japonsku. Ale usídlila se na hradě coby poradkyně prezidenta Havla, zvolili ji i předsedkyní Českolovenského a později Českého olympijského výboru.
Od roku 1996 se však začala stahovat do ústraní, deset let se nechtěla takřka s nikým stýkat, nevystupovala na veřejnosti.
Sportovní úspěchyOlympijské hry: Ve světovém pořadí z letních i zimních olympijských hrách drží stále 16. příčku. Mistrovství světa: |
„Deprese je strašná věc, nechci se rouhat, ale je to snad horší než rakovina. Ztratila jsem patnáct let! Dovedete si to představit?“ řekla Čáslavská, která skončila v Bohnicích a byla dokonce závislá na prášcích na spaní.
V roce 2007 toto období skončilo a Věra Čáslavská se vrátila na scénu s obrovskou životní vervou, najednou byla všude vidět, chtěla pomáhat všem českým sportovcům.
Naposledy se v souvislosti s kauzou Martiny Sáblíkové a jejího startu na olympijských hrách v Riu de Janeiru obrátila na nejvyššího muže sportu, prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha.
Těžká nemoc jí však nedovolila, aby svůj elán rozdávala i v letech příštích.
Věra Čáslavská. Krásná a statečná. Prosinec 2015:
17. prosince 2015 |
