Výborná sezona s výsledky, které ji řadí mezi ženskou světovou špičku, a zvlášť s výsledkem posledním ze zářijového finálového závodu mistrovství světa, na kterém v Mexiku skončila na 6. místě, jímž potvrdila letošní úspěšné tažení v tomto nejprestižnějším triatlonovém seriálu.
Ale také s kazem, jímž bylo vystoupení na olympijských hrách, které jí nevyšly podle jejích představ. Asi tak bude po letech Vendula Frintová vzpomínat na rok 2016, v němž stejně jako o rok dříve ovládla anketu Král triatlonu.
„Je to odměna za celý rok, kdy se mi dařilo předvádět poměrně stabilní výkony, v mistrovství světa stále na hranici desítky,“ říká třiatřicetiletá závodnice, která letos Česko už potřetí reprezentovala na olympijských hrách. „Bohužel právě závod na olympiádě, ke kterému jsme se upínali, se nepovedl podle našich představ,“ přiznává.
Začněme ale tím pro vás určitě příjemnějším. Na konci sezony v polovině září jste zaznamenala nejlepší výsledek českého triatlonu ve finálovém závodě mistrovství světa. Co to pro vás znamenalo?
Výsledek, kterého si nejvíc cením proto, že ještě nikdo z Čechů tak vysoko nebyl. A nejen to, byla jsem moc ráda, že jsem si po olympijských hrách spravila chuť, týdny po Riu pro mě nebyly úplně jednoduché, bylo těžké najít znovu motivaci do tréninku.
Přitom začátek závodu tomu moc nenasvědčoval.
Plavání se mi bohužel hodně nepovedlo, ale druhým nejrychlejším během jsem se dokázala propracovat na své nejlepší umístění ve finále mistrovství světa. A běžet rychleji než olympijská vítězka Gwen Jorgensenová se nepoštěstí každý den. A také jsem si dokázala, že se dokážu soustředit na jeden vrcholný závod.
Ten olympijský, kolem kterého se sezona hodně točila a ve kterém jste si chtěla vylepšit své olympijské maximum, ale nevyšel. Co se stalo?
Bohužel takový je někdy sport. Sezona byla dobrá, v mistrovství světa jsem nebyla nikdy horší než šestnáctá, ale v Riu to nevyšlo. Možná jsem měla i trochu smůlu, protože se mi po plavání nepodařilo na kole zachytit vedoucí balík a pak už to bylo těžké. Přitom v té chvíli rozhodovaly vteřiny. Nedá se nic dělat, teď musím čekat další čtyři roky.
Hodně se rozebíralo, zda s vámi bude moci v Riu být váš osobní trenér Jiří Seidl, ale když to vyšlo, řešili jste problém s rámem vašeho kola prasklým cestou do Brazílie. Hodně to narušovalo přípravu na olympijský závod?
Tohle už je pryč a nechci se k tomu vracet, před závodem jsem se to snažila hodit za hlavu Problém byl možná trochu někde jinde. Spíš než tohle se asi trochu podepsalo to, co se mi stalo měsíc před olympiádou ve Stockholmu, kde jsem závod dokončila jen s největším sebezapřením.
Co se tehdy stalo?
Byl to závod mistrovství světa a po soustředěních, která směřovala k olympijským hrám, jsem tam přijela ve velmi dobré formě. Závod samotný se pro mě vyvíjel velmi dobře, do běhu jsem šla ve vedoucí skupině a kdyby nepřišel zdravotní problém, mohla jsem bojovat o místo v elitní pětce, možná i o bednu.
Jaká byla příčina toho problému?
Asi otrava z nějakého jídla, udělalo se mi špatně a kdybych neběžela ve vedoucí skupině, asi bych vzdala. Týden po závodě mi bylo hodně špatně a před Riem jsem se už nebyla schopná vrátit do formy a psychické pohody, jakou jsem měla před Stockholmem.
Letošní sezona je minulostí, co plánujete na tu příští?
Hlavně absolvovat co nejvíc závodů seriálu mistrovství světa, bude mistrovství Evropy v Rakousku, vracíme se do Kitzbühelu, ale doufám, že tam bude lepší počasí, než když jsme tam závodili před dvěma lety. Zajímavý pro nás určitě bude zářijový závod světového poháru v Karlových Varech.
Co příprava?
Po Mexiku jsem si dala volno, sezona byla dlouhá, fyzicky i psychicky hodně náročná. Teď už ale trénuju, právě odjíždím na Mallorku, kde budu trénovat skoro do Vánoc. Přece jen v českých podmínkách se nyní nedá moc jezdit na kole a ani běhání není ideální.
Kdy chcete začít závodit?
Světový šampionát začíná stejně jako v minulých letech na začátku března v Abú Dhabí, u toho bych chtěla být.
Bude pokračovat spolupráce se skupinou trenéra Flliola?
Pokračujeme dál, tahle spolupráce se mi osvědčila, moje výkony jsou stabilnější. Beru Joela jako velkého odborníka, ostatně úspěchy závodníků a závodnic z jeho skupiny jsou vidět. Pro sebe to vidím tak, že pokud se chce člověk zlepšovat, musí jít touto cestou a spolupracovat s nejlepšími. Je to však pro mě mě i čest mít tuto možnost.
Máte za sebou třetí olympiádu, co váš případný čtvrtý start za čtyři roky?
To uteče rychle, kvalifikace probíhá dva roky, takže za chvíli zase budeme počítat body do žebříčku.
