Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Formule 1 k smíchu... Když jedna ruka netuší, co dělá ta druhá

S PLNOU NÁDRŽÍ. Zastávky v boxech na dotankování paliva se do závodů formule 1 nevrátí. Týmy to odmítly. | foto: AP

8 2015
Quo vadis, F1? Jen tři týdny trvala naděje, že by se do formule 1 vrátilo tankování během závodů, které si přáli mnozí diváci. Jenže týmy návrh smetly ze stolu. Proč? Prožívá teď F1 krizi?

Formule 1 má svou Strategickou skupinu, která - jak už napovídá její název - by měla navrhovat, kam bude F1 další roky kráčet. Dozajista je to dobrý krok, vždyť televizní publikum - nejen kvůli čím dál častějším přesunům na placené kanály - řídne a už vůbec nejsou ojedinělé nářky, že F1 ztratila punc královské disciplíny. Že je něčím výjimečným a úchvatným.

Naopak závody jsou - což přizná i zarytý formulový fanoušek - často nudné, chybí vyšší počet předjíždění i vyrovnanosti mezi jednotlivými monoposty...

A tak se Strategická skupina, ve které jsou persony jako Bernie Ecclestone (boss F1), Jean Todt (prezident Mezinárodní automobilové federace FIA) či zástupci týmů Ferrari, McLaren, Mercedes, Red Bull, Williams a Force India, minulý měsíc sešla. Že mají ve skupině členy i stáje, si prosím zapamatujte.

Pár chytrých hlav z F1

Pár chytrých hlav se dalo dohromady a vymyslelo věci, které by mohly zásadně změnit atraktivitu Velkých cen. Třeba se znovu vrátit k hlučnějším a burácejícím motorům a ne k těm, které by sice i ti nejvytrvalejší ekologové pustili po dálnici do Českého středohoří, ale lidi na okruzích netuší, jestli už se závodí, nebo se jen blíží hejno nenasytných kobylek.

Když už se pár chytrých hlav sešlo, tak nezůstalo u jedné věci, ale vykoumalo, že by se lidem mohl zamlouvat i návrat dotankování v průběhu závodu. Že prý by to jednak zvýšilo atraktivitu, jednak by týmům dalo větší možnosti v plánování závodní strategie (ne nadarmo se skupina jmenuje strategická!) a jednak by monoposty zrychlily, třeba i o šest vteřin na kolo.

Závod F1 v Kanadě vyhrál Hamilton

Podrobnosti o nedělním klání v Montrealu

Jen pro připomenutí: dotankování bylo v F1 zrušeno po sezoně 2009, především aby týmy ušetřily. Od té doby se jezdí „s plnou“, což má nyní i ekologický rozměr. Každý pilot má k dispozici 100 kilogramů paliva, a tak musí jet tak, aby mu vystačilo. Poněkud zvláštní, že u F1 je klíčovější spotřeba než rychlost, ale prý jde o to, aby se monoposty co nejvíce podobaly reálnému provozu.

Úplně nevím, jestli i v něm náhodou neplatí jiné preference... Ale ano - nápad na tankovací „comeback“ zněl skvěle, dokud se k němu nevyjádřily týmy.

Ty ho šmahem vetovaly. „Vyšlo najevo, že by to bylo drahé a závody by to stejně nevylepšilo,“ citovaly agentury mluvčího týmu Mercedes. A ze studie ředitele závodů F1 Charlieho Whitinga navíc stejně plyne, že po zrušení dotankování stejně přibylo předjížděcích manévrů na trati (až dvojnásobně). Ono jich sice přibylo, jenže mnohé z nich jsou kvůli využití (poněkud umělé) DRS zóny.

Co je ale zarážející, že návrh skupiny, ve které mají výrazné zastoupení jednotlivé stáje, od nich nezískal pražádnou podporu! Proč tedy ve Strategické skupině sedí? Proč něco navrhují, když není šance na prosazení?

Foto ze závodu v Kanadě

„Ukázalo se, že by návrat dotankování v prvním roce vyšel na milion liber (37 milionů korun) a v dalších na 500 tisíc. Některé týmy navíc měly obavy z bezpečnosti tankování, které by mohlo poškodit celou show F1. Stáje totiž chtěly rychlé dotankování, které by trvalo jen tak dlouho jako výměna pneumatik. Pak by ale musel průtok paliva stoupnout z 12 na 33 litrů za sekundu, což zvyšuje riziko,“ napsal novinář Adam Cooper z webu motorsport.com.

Pat Symonds z Williamsu naopak nabízí argument týmů: „Nebyl jsem velkým fanouškem tankování, protože jsme pak všichni při závodech věděli, jak na to. Všichni jsme dělali stejné věci a k předjíždění docházelo jen v boxech. Absolvovali jste poslední zastávku a následně jen kroužili až do konce.“

Je jasné, že pouhé dotankování by častou nudu v závodech F1 nevyřešilo, protože ta je povětšinou způsobena velkou diferencí mezí jednotlivými týmy. Výkonnostní nůžky se totiž rozevírají čím dál víc, a tak zatímco Mercedes drtí konkurenci, Manor-Marussia zůstává dál na okruzích k smíchu.

Pomohl by F1 komunismus?

Je se ale čemu divit, když šéfové F1 zisky nerozdělují stejným dílem, ale podle úspěšnosti? A tak Ferrari ročně dostane „dotaci“ 164 milionů dolarů, Red Bull 156, ale Marussia a Sauber jen 48.

Dělení podle úspěchu může znít fér, ale Max Mosley, bývalý šéf FIA, pro BBC nastínil odlišný pohled: „Čtyři týmy nemají peníze, zato další čtyři tolik, že s nimi mrhají. Příjmy by měly být distribuovány rovnoměrně. Bernie (Ecclestone) ale říká, že je to komunismus a velké stáje by byly proti. Jenže je to přece sport, a ten si žádá stejnou startovací čáru. Když dáte jednomu týmu pětkrát více než druhému, tak nejsou na stejné čáře.“

Mosley si však na svou námitku v samotné námitce odpověděl sám: Velké stáje by byly proti...

Loňská sezóna byla k nelibosti fanoušků hlavně ve znamení tišších motorů a šetření paliva. Připomeňte si hlavní změny s Ricciardem a Vettelem:

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze