Co říkáte svým přátelům, když se vás zeptají, jaké to je vést český národní tým?
Že se hodně liší mentalita hráčů. Když jde Francouz do reprezentace, je mentálně připraven trénovat i sedm až osm hodin denně, a i kdyby příprava začínala den po skončení ligy, tak ji nastoupí všichni hráči a nikdo se nevymlouvá na únavu po náročné sezoně. To je u vás jiné. Na druhou stranu je pravda, že jsou Francouzi za reprezentaci dobře zaplaceni. Vydělají si měsíčně kolem pěti tisíc eur, a ještě mají bonusy za výsledky. Přesto se snažím krůček po krůčku tuhle českou mentalitu měnit.
Daří se to?
Je vidět pokrok a důkazem může být třeba nedělní trénink. Pro hráče základní sestavy byl dobrovolný, ale my jsme se na něm sešli úplně všichni. Hráči tím manifestovali velký respekt k týmu. To není výsledek sportovního charakteru, ale je to mentální pokrok. Přes dvě prohry dokázali držet pohromadě.
Po prvních trénincích jste konstatoval, že čeští volejbalisté o všem příliš diskutují. Platí to pořád?
Ano. Stále platí, že dvanáct Čechů má dvanáct rozdílných názorů.
Vy ale uprostřed toho působíte dojmem usměvavého klidného člověka. Čím si u hráčů udržujete autoritu?
Trenér si autoritu může získávat buď diktátorským přístupem nebo argumenty, kterými hráče přesvědčí o své pravdě. Já volím tu druhou cestu. Rozhodnu, a pak vysvětluji.
Přesvědčíte všechny?
Ne, je přece úplně přirozené, že se ve skupině dvanácti šestnácti lidí najde někdo, kdo je v opozici.
Při utkání s Francií na kvalifikaci MS bylo v televizi dobře vidět, jak vás Martin Lébl okřikl. Neutrpěla tím vaše autorita?
Byla to normální reakce, která vzniká v rámci vyhecovaného zápasu. Martin reagoval emotivně, aby vyburcoval spoluhráče, já jsem se snažil hráče spíš zklidnit.
Vrátili jste se k tomu okamžiku ještě po zápase?
Ne, vůbec. Nebyl důvod. Souviselo to s hrou, nešlo o rozdílnost našich názorů.
Jak funguje domluva v týmu, kde se jako hlavním jazykem hovoří angličtinou, která není pro vás ani pro hráče mateřským jazykem?
Je to pořád problém. Zvlášť ve vypjatých situacích by člověk potřeboval drobné jazykové nuance, aby mohl na druhého přesně zapůsobit.
Jste Francouz a vedete českou reprezentaci do neustálých soubojů se svojí vlastí. Nejdřív v kvalifikaci MS, potom v zahajovacím utkání ME, a nyní spolu oba týmy ještě ke všemu na dálku bojují o postup ze skupiny. Nemáte problém s tím, že pro svůj osobní úspěch by se vám nyní hodilo, aby Francie zaváhala?
Je mi to jedno, mé jediné přání je, abychom prošli dál. Nemyslím na to, co dělají ostatní mužstva, zabývám se našimi výkony.
Když jste vzal českou reprezentaci, označili vás někteří francouzští kolegové za zrádce. Trvá tato nevraživost dále?
Trochu se to zklidnilo tím, že jsme dvakrát s Francií prohráli, jinak by to asi byl velký problém. Nečekal jsem, že se to proti mně může takhle obrátit. Někteří lidé na svazu si mysleli, že bych snad mohl odhalit nějaké tajemství francouzského volejbalu, ale ono žádné neexistuje.
Co by mohlo výraznějším způsobem ovlivnit vaši příští kariéru? Zášť, kterou váš nástup k cizí reprezentaci vyvolal, nebo naopak eventuální úspěch, kdybyste s Čechy dosáhl dobrého výsledku?
To nevím, ale ať se děje, co se děje, tak trenér Blain má smlouvu do roku 2009, má úspěchy, a tak o místě u francouzské reprezentace nemůže být řeč. Asi teď převažuje fakt, že jsem pro Francii v uvozovkách zrádce, ale pro mě teď bude důležitý především klub.
V Česku se zase teď řeší jiná variace na podobné téma. Kapitán týmu Martin Lébl nedávno prohlásil, že čeští trenéři v dnešní době nemají na to, aby mohli vést národní mužstvo složené z hráčů působících ve špičkových zahraničních klubech...
To nechci komentovat, k tomu nemám co říct.
Budou mít výsledky na mistrovství Evropy vliv na to, jestli budete u české reprezentace pokračovat?
Tohle rozhodování budou ovlivňovat spíše jiné věci. Záleží na Cannes, kde mám ještě na tři roky smlouvu, na mé rodině, od které jsem byl letos hodně odloučen, a také na případných podmínkách pro další práci.
Už víte, jaký budete mít program bezprostředně po skončení mistrovství Evropy? Jak rychlý bude váš návrat do klubu?
Den po našem posledním utkání už povedu trénink v Cannes. Pokud nepostoupíme do semifinále, bude to už ve čtvrtek.