25 branek? Těžká trať, řekl Hradilek před MS ve vodním slalomu v Troji

Slavnostní zahájení proběhlo v Hibernii ve středu večer. Ale mistrovství světa ve vodním slalomu začalo v pražské Troji ještě dříve, už odpolední předjízdou. Sledoval ji také Vavřinec Hradilek, olympijský medailsita z Londýna.

Vavřinec Hradilek při tréninku | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Stavitelé z Mezinárodní kanoistické federace ICF, bývalí světoví medailisté Francouzka Agulhouová a Němec Schmidt, vytyčili trať.

Při předjízdě byla pak "pokřtěna".

Pro závodníky, startující na šampionátu, je už předjízda uzavřena, absolvovat ji smějí pouze ti, kteří do startovní listiny nepatří: mladé talenty nebo bývalé hvězdy. "Někdo musí ostatním ukázat, jak se to má pořádně sjet," smál se předjezdec Marek Jiras, olympijský medailista ze Sydney 2000.

Ze břehu pozoroval jejich počínání dav závodníků i trenérů. Hledali zrádné pasáže i vychytávky.

"Už tím, že tam vytyčili 25 bran, je to záludné," prohodil Hradilek. Vždyť poslední trendy vedly naopak ke zkracování tratí. "Navíc od první do poslední brány budeme muset na finálovém kurzu něco řešit. To většinou v Troji nebývá. Tady dřív spíš platilo, že se člověk rozjel, čekala ho jedna těžká kombinace a byl konec."

Troja se v hierarchii světových kanálů řadí spíš k těm lehčím, na opačný konec spektra, než jsou obtížné silové kanály Peking, Atény či Londýn. "Ale tahle trať je opravdu hodná mistrovství světa," podotkl Hradilek. "Tedy jestli ji nechají..."

Nechají? Proč by ji měnili?

"Protože singlířky nemohly při předjízdě některé kombinace sjet."

Pokud jury dospěje k názoru, že pro závodnice v nejmladší kategorii C1 ženy (rozumějte singlířky) je kurz přespříliš obtížný, může ještě dojít k jeho zjednodušení.

Hradilka ani taková eventualita neděsí. "Jsem dost intuitivní kajakář," řekl, sjížděl přece i pro něj neznámé řeky v novozélandské divočině. "Často si při sledování předjízdy řeknu: Nad touhle kombinací ani nebudu hloubat, pojedu ji v závodě tak, jak budu cítit."

Dvakrát už v pražské Troji ovládl závod Světového poháru. Také dalším českým vodákům se tu při pohárových bojích vždy mimořádně dařilo, kanál mají osahaný.

"Ale letos tu tak velkou výhodu domácího prostředí nemáme," usoudil Hradilek. "Pro lidi z ostatních zemí tu byly vypsané dva oficiální tréninkové kempy, chystali se tu už delší dobu."

S čímž šéftrenér Jiří Pultera souhlasí. "I Němci při Světovém poháru v Augsburgu pořád vyhrávají, ale když tam měli mistrovství světa, tolik dominantní už nebyli," připomněl.

Hradilek má nicméně oproti soupeřům ještě jednu výhodu. V létě se přestěhoval, nyní bydlí v Troji pět minut od areálu. "Začátek závodu zkouknu doma v televizi. Potom sednu na kolo a za chvilku jsem tady," vtipkoval.

Ve čtvrtek v 9 hodin právě kvalifikací jeho kategorie K1 pražské boje vypuknou.

Proti Hradilkovi jsem v ústraní. To je výhoda, tuší Prskavec

Nemluví se o něm tolik jako o Vavřinci Hradilkovi. Ale kajakář Jiří Prskavec je už ve 20 letech mistrem Evropy mužů a na MS v Troji by mohl bojovat o medaili. "Mám velkou výhodu, že mám nad sebou Vávru, o kterého mají zájem média," myslí si. "Je pořád obklopený novináři, i ve chvílích, kdy potřebuje klid. Já jsem v porovnání s ním v ústraní."

Máte tím pádem na přípravu větší klid?
Rozhodně. Taky se snažím trávit víc času doma, odpočívat. Jakmile zůstanu v loděnici trochu déle po tréninku, začnu pracovat a pomáhat s organizací mistrovství, což není pro přípravu na závod ideální.

Jaký vlastně máte s Vavřincem Hradilkem vztah? Hecujete se?
To přímo ne. Občas máme společné tréninky, tam je trochu cítit i rivalita. Ale jen v tom, že každý chce být nejlepší na určitém úseku, zajet nejlepší čas. Že bychom se hecovali, to ne. Jsme kamarádi.

Takže si občas i poradíte?
No... Tím, že se naše techniky hodně liší, si moc radit nemůžeme. Řekneme si, kde je jaká protivoda, jak se dá projet, ale každý opravdu máme úplně jiný styl.

V Troji vás čeká úžasná atmosféra. Jak se těšíte?
Atmosféru si hrozně užívám. Jen se musím trochu hlídat, abych nezačal plašit. Nejsem úplně silový závodník, spíš technický. A když mám v hlavě to, že za mnou bouří tribuna, začnu to stylově drtit a dojdou mi síly. V tom se musím sám trochu kontrolovat, ale rozhodně mi podpora diváků jen pomůže.

Určitě vás vpřed požene i spousta známých, viďte?
Jasně. Přijdou kamarádi, rodina. Všichni se těší a pro mě je příjemné, když vidím, že se po Praze nemluví jen o Davis Cupu, ale i o tom, že se tu pojede vodní slalom.

A co když se vám povede získat v Praze medaili? Jste na zájem médií připravený?
Ze začátku bych si to určitě užíval... Ale pak by mě to třeba taky začalo štvát (úsměv).