Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dal jsem si radši před Velkou dvojku svařáku na uklidněnou, říkal Váňa

Josef Váňa a světová žokejská legenda Frankie Dettori u Váňovy sochy v Pardubicích. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

12 2015
Čtvrt hodiny po skončení Velké pardubické si u stánku s občerstvením podal ruku s Frankie Dettorim, jedním z nejslavnějších rovinových žokejů historie. „Tenhle chlapík je tu legenda,“ říkal pak Dettori, host pardubického závodiště, svým britským přátelům. „Kolikrát že jsi to tady vyhrál?“ zeptal se. „Osmkrát,“ odvětil Josef Váňa.

S Dettorim pak Váňa odkráčel napříč sázejícími diváky, kteří stáli v útrobách tribuny frontu na vyplacení výher, až ke své bronzové soše u dostihové dráhy v Pardubicích.

„Slíbili mi, že se u ní Frankie se mnou vyfotí. Párkrát jsme se už v životě viděli, ale ještě nikdy jsme si prackou nepotřásli. Až tady,“ vysvětloval Josef Váňa starší. Společná fotografie pro něj bude příjemnou vzpomínkou na den, kdy Zarif, nejlepší ze tří koňů v jeho tréninku, doběhl v hlavním dostihu třetí.

Jak se vám líbila 125. Velká pardubická, pane Váňo?
Chtěli jsme vyhrát, ale narazili jsme na líp připravené koně. Gratuluju Standovi Popelkovi, trenérovi Nikase. Myslel jsem, že budeme aspoň druzí - a byli jsme se Zarifem třetí. Ale zaplaťpánbůh za to. A můj kluk s Rabbit Wellem dojel pátý, což je pro mě obrovský úspěch. To že byl Rabbit favoritem mě ani tak nezajímalo. Je to pořád kůň bez krosových zkušeností, takže to byl spíš takový vykřičený favorit. Pokud zůstane zdravý, má ještě kariéru před sebou, protože skončit při své druhé cross country pátý ve Velké v poli 22 většinou kvalitních koní, je vážně úspěch. A co se týče Hipo Japea, tam jsem čekal víc. Jenže bohužel asi opravdu není koněm 1. kategorie.

Co říkáte vítěznému Nikasovi?
Všechno mu sedlo. Neměl žádné problémy, dobře skákal, byl dobře připravený. Takže vyhrál ten nejlepší. Tak to je, nemohu se na nic vymlouvat. A druhý skončil Ribelino, ten už v průběhu sezony ukazoval, že je to dobře vychytaný nákup. Budeme se muset po nějakém takovém koni asi podívat.

Marek Stromský, žokej vítězného Nikase, málem ukončil kariéru. A teď je vítězem Velké.
Pořád je to žokej z naší první pětky. Zasloužil si to za tu dřinu a pády a co má všechno za sebou. Když teď vyhrál, ještě tak tři čtyři roky vydrží v sedle.

Obavy z problematického startu vašeho Rabbit Wella jste nakonec vyřešili jak?
Hodně jsme na tom pracovali. Věřil jsem, že s číslem 1 by se to mělo podařit, protože pani startérka ho měla pod kontrolou a start byl korektní.

Původně jste s ním chtěl být i na startu. Proč jste nebyl?
Domluvili jsme se s pani startérkou, že to nemá cenu, že nebudeme před národem dělat ostudu. Poradila mi, ať tam nechodím, že všechno dobře dopadne. Tak jsem přistoupil na její hru.

Jak jste si připadal před Velkou pardubickou nikoliv v dresu, ale v saku?Na hov...

Kdy to bylo nejhorší?
Když šli koně z paddocku. Šel jsem si radši do ústraní dát na uklidněnou dvojku svařáku a říkal jsem si: Počkám, až to ze mně spadne. Pak jsem teprve vyrazil na tribunu. Tam jsem nakonec vydržel celý dostih.

V něm byly opět velké problémy na překážce číslo šest, Popkovickém skoku. Před ním jste vždy žokeje varoval, že?
Šestka se musí skákat rovně. Já jim to nebudu furt vyprávět, ať si dělaj co chtějí. Ale ono to svádí, když ji jeden kůň škrtne doprava, ty další koně to tam automaticky táhne.

Cukalo to s vámi občas na tribuně? Jak jste tam na vývoj dostihu reagoval?
Občas jsem v duchu třeba našemu Pepčovi radil: Tak, Pepčo, teď Rabbita potáhni dopředu. Nešel úplně tak, jak jsme si představovali. Možná se v kvalifikaci Rabbit trochu víc vydal ze sil a nestačil zregenerovat. Ale náš kluk to dělal tak, jak cítil koně. I to páté místo je úspěch.

Nedokončilo celkem 11 koní z 22. Co tomu říkáte?
To bych viděl jako povedenou Velkou pardubickou. Ale musím se nejprve podívat na záznam.

Bylo dobře nebo špatně, že v sedlech se ocitlo sedm zahraničních žokejů?
Nevím. Třeba Romano má odjetých 10krát víc dostihů než já a 10krát víc vyhraných, nemohu o něm povídat, jestli tam má co dělat nebo ne. Francouzi byli taky rutinovaní. Myslím, že tu špatný žokej nebyl.

Josef Bartoš mi říkal, že stále není vyloučen ani váš návrat v roli žokeje, pokud najdete vhodného koně.
No tak... Uvidíme.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze