V nejslavnější české steeplechase jej vedl žokej Jaroslav Myška, pro kterého to byla již sedmá "Velká" a čtvrtým místem vyrovnal své maximum. "Mohlo to být i lepší, to by ale dráha musela být tvrdší," řekl jezdec a trenér z Horních Libchav na Orlickoústecku.
Mandarino měl před "Velkou" přezdívku "Věčně druhý". Jste zklamaný, že z toho bylo čtvrté místo?
Nejsem. On totiž potřebuje tvrdý povrch, na takhle měkkém mu to nejde a také proto skákal i s trochou respektu. Pak jsme to museli dohánět, stálo jej to spoustu sil, a tak jsem nakonec rád i za čtvrté místo.
V kvalifikaci se Mandarino nevyvaroval jedné skokanské hrubky. Co v samotné Velké pardubické?
Žádný extra problém jsem s ním neměl. Je pravda, že do větších skoků se mu nechtělo, ale bylo to dané povrchem, na kterém si nevěřil.
A co Taxis? Vždyť jej skákal poprvé v životě...
Tam byl jen malý problém a vůbec nebylo znát, že ten skok nezná. Zkomplikoval nám to Red Dancer, který se na poslední chvíli rozhodl najíždět zleva, ale nakonec vše dobře dopadlo.
Již zkraje jste se drželi v balíku na špici startovního pole. Byla to taktika?
Od Taxisu až na Malé zahrádky jsme se drželi v čele a snažili jsme se vytvořit si pozici, ze které by se dalo zaútočit. Taktika se povedla, ale dohánění ztráty po skocích koně stála spoustu sil.
Ale ve finiši to nevypadalo, že vašeho koně opouštěly síly...
Šli jsme do něj z osmé až desáté pozice a docela jsem na něj spoléhal, protože po trávě to umí rozbalit. Vše se podařilo: soustředil jsem se na poslední tři překážky a dohnali jsme koně, kteří odpadli. Nerad to říkám, ale kdyby byly lepší podmínky, zřejmě bychom skončili na lepším než čtvrtém místě.
Mandarino je prý lajdák. Musel jste jej během dostihu hodně pobízet?
Docela jo, protože se mu do toho nechtělo. Ale nebylo to takové, že bych ho otravoval celý závod, jen vždy po skocích, kdy jsme pravidelně ztratili jednu i dvě délky. Byl to relativně klidný dostih.
Překvapil vás spíš vítězný Tiumen nebo jeho jezdec - šestapadesátiletý Josef Váňa?
Oba. Je to ohromná senzace a závodiště jeho vítězstvím celé žilo. Těžká dráha Tiumenovi očividně sedla, stejně i Váňovi. Před časem jsme seděli v sauně a všiml jsem si, jak na sobě zapracoval. Je namakanej, klobouk dolů.
Myslíte si, že Váňa skončí?
Probůh proč, když je takhle fit? Proč by to dělal?! Já myslím, že mu to nedá, protože takový triumf člověka strašně nakopne. Uvidíte za rok, podle mě bude zase na dráze a zase se bude prát o vítězství (smích). Opět nám to všem může nandat.
