"Je to pro nás hodně příjemné překvapení. Před sezonou jsme se chtěly dostat do první šestky, jinak jsme žádný konkrétní cíl neměly," oznamuje rozehrávačka Kateřina Sedláková. Dřív skromný celek letos nečekaně šlape a z dosavadních 22 utkání prohrál jen čtyři. Valosun dokonce poprvé ve své historii vyzrál i na slavnějšího městského rivala ze Žabovřesek.
V sobotu v 15.30 zahájí Brňanky domácím duelem s VŠ Praha nadstavbovou skupinu A1. "Je dobře, že budeme hrát s kvalitnějšími soupeři, kteří nás lépe připraví na play-off. Budou to všechno těžké a vyrovnané zápasy," těší se Sedláková, která je ve 23 letech nejmladší kapitánkou v lize.
Jak se vám daří stmelovat tým?
Letos máme úplně výbornou partu. Vídáme se i mimo hřiště, chodíme na večeře, jako tým fungujeme skvěle i s cizinkami. Funkce kapitánky u nás obnáší jen formální záležitosti, rozhodně to není nějaká pozice lídra.
Díky čemu vlastně letos Valosun tak válí?
Náš tým je spolu už druhou sezonu a dobře se známe. To je v basketu hrozně důležité. Díky tomu se na hřišti mnohem líp vnímáme a jsme sehrané. Snažíme se hrát rychle dopředu a agresivně bránit. A myslím, že nám to funguje.
Zásadní podíl na vašich úspěších má trenér Marian Svoboda. Je teď na vás díky výhrám méně přísný?
Určitě nechce, abychom usnuly na vavřínech. Ne že by nás nikdy nepochválil, ale spíš zmiňuje, co děláme špatně. Tím nás tlačí dopředu.
Jak do týmu a kolektivu zapadly dvě americké hráčky?
Musím říct, že na ně máme hrozné štěstí. I loni jsme s nimi vycházely úplně perfektně a vůbec není znát, že by to byly cizinky. Amber (Spragueová) už tu byla minulou sezonu a je jednou z našich hlavních postav, na kterou se můžeme pod košem spolehnout.
Vy prý děláte týmovou tlumočnici, je to tak?
S holkami se kamarádíme, takže jim překládám v tréninku i v zápasech. Ale pan trenér už se zlepšil, takže už to není tolik potřeba.
Co říkáte letošním velmi slušným návštěvám?
To je pro nás docela novinka. Je strašně příjemné, když lidé přijdou na zápas, fandí a zatleskají nám. Určitě nás to žene dopředu.
Myslíte na ligovou medaili?
Určitě v ni všichni skrytě doufáme, ale sezona se rozhodne až v play-off. Je hrozně příjemné, že jsme teď na druhém místě, ale ty nejdůležitější zápasy nás teprve čekají. V nich budeme muset naši formu potvrdit.
V české lize se vám daří, zato v té Středoevropské jste bez výhry. Čím to?
To bych taky ráda věděla. Pro nás je letos prioritou liga, ale i v CEWL se snažíme hrát na sto procent, jen nám to tam nejde. Přijde mi, že jsme úplně jiný tým než v lize.
Jaké vlastně máte osobní cíle?
Láká mě cizina, chtěla bych se někam na rok dva podívat. Vidět jinou kulturu, naučit se třeba další jazyk a poznat něco nového.
Na čem ještě musíte zapracovat?
Určitě na střelbě, hlavně z tříbodové čáry. Ale pořád je toho hrozně moc, co by se mělo zlepšit.