Kdo by se divil. Stejně jako loni proti Itálii vyhrála oba své zápasy, ale spoluhráčky propadly.
"Určitě by to bylo zklamáním, kdybychom nevyhráli, protože chceme do Světové skupiny," říkala po vítězství nad Nathalií Dechyovou. Pak už nemluvila. Cestou z kurtu jen anglicky prohodila ke svým kamarádům: "Za rok to musím uhrát všechno sama."
"Je to pro ni těžké, když vyhraje a nedokážeme to dotáhnout," řekl Petera.
Vaidišová na antuce v tropickém počasí na francouzské Riviéře ukázala své přednosti. Tvrdý servis, razantní údery po lajnách a nátlakovou hru. K tomu přidala i výdrž a bojovné srdce, které prokázala v sobotu proti Tatianě Golovinové, již porazila 11:9 ve třetím setu.
V nedělní dvouhře si i přes únavu hladce poradila s Dechyovou.
"V sobotu to bylo fyzicky namáhavější a bylo těžké zase ráno hrát, ale zatnula jsem se a neměla extra problémy," řekla Vaidišová. Čišelo z ní velké odhodlání uspět. "Chci moc postoupit a jsem ráda, že jsem byla schopná unést zodpovědnost a získat dva body," doplnila.
"Já svoje splnila, teď už je to na ostatních," řekla, ale třetí bod marně vyhlížela stejně jako před rokem v baráži proti Itálii.
Zbylé dvě dvouhry totiž prohrála Lucie Šafářová a v závěrečné čtyřhře se nepodařilo vyhrát Květě Peschkeové s Ivetou Benešovou. Vaidišová o startu v deblu neuvažovala. "Nejsem tu na čtyřhru," řekla francouzským novinářům.
Chvilkovou radost zažívala Vaidišová vždy po svých vítězných zápasech. Po té sobotní se hrdě tloukla v srdce, v neděli si plácla dlaní s lavičkou. Pak poslala polibek jakoby do hlediště, v kterém měla rodinu i dědu s babičkou.
"To nebylo do hlediště, to bylo do Čech," poznamenala. Komu ale pusa patřila, už neřekla. Jen s úsměvem rozhodila rukama.
