Na ostrovech pobyl přes deset let, posledních pět roků působí v Česku. A těžko byste v celé zemi narazili na většího vizionáře v oboru nerozlučně spjatém se sporty na trávě - lajnování hřišť. „Vždycky jsem toužil to dělat přesně a efektivně. Aby to nebyla hloupá a zbytečná práce,“ oznamuje Doležal, jehož nápady se uchytily i na fotbalovém mistrovství světa a Evropy.
Laik tuhle dovednost sotva docení, pár bílých čar na trávě může působit jako „prkotina“. Ale věřte: není lajnování jako lajnování.
Novátorský přístup
Své o tom vědí ti, kteří připravují hřiště pro americký fotbal. To je totiž různými čarami a čísly přímo prošpikované, takže jeho příprava dá zabrat. „Dřív na tom třicet lidí dělalo asi pět a půl hodiny,“ popisuje Zbyněk Zelinka, manažer brněnských Alligators. To však bylo ještě předtím, než poznali Doležala. „Teď to v polovičním počtu zvládneme během tří hodin.“
Alligators společně s dalším brněnským klubem Sígrs „obývají“ v Bystrci hřiště, o něž se dělí s místními ragbisty. To se stalo jakousi laboratoří pod širým nebem.
Ještě nedávno tu lajnovali postaru, tedy vápnem. „Jenže to může hráč vdechnout, může se mu dostat do očí nebo poškrábat zpocené tělo, což je nepříjemné,“ líčí Petr Švanda, šéf Sígrs.
Když jejich konkurenti z Alligators na exponované zápasy používali barvu, spotřebovali jí 60 kilogramů. A po hřišti se válela změť prodlužovaček, hadic a kompresorů. „Teď nám stačí dvě malé lajnovačky a pětikilový kyblík s barvou,“ srovnává Zelinka. „Stejnou práci zvládneme výrazně rychleji a levněji.“
To vše díky novátorskému přístupu. „Když jsem se vrátil do Česka, některé týmy používaly vápno, což je karcinogen, nebo latex, který ničí trávu. To byl případ třeba fotbalové Plzně. Byla to pro mě nepochopitelná věc,“ kroutí hlavou Doležal.
Václav Doležal: „Vždycky jsem toužil to dělat přesně a efektivně. Aby to nebyla hloupá a zbytečná práce.“
Přišel tedy s elegantním řešením o třech položkách.
Prvním zlepšovákem jsou značky zapíchnuté do trávy, které označují klíčové body hřiště. K samotnému lajnování se pak využívají lanka připevněná ke značkám. „Tento systém máme patentovaný. Hřiště se díky tomu nemusí vyměřovat pořád znovu dokola,“ vysvětluje Doležal.
Druhou „vychytávkou“ je speciálně namíchaná barva. Na klasické fotbalové hřiště jí stačí litr a půl, na to pro americký fotbal necelých pět litrů. „Díky tomu jsme srazili cenu za barvu na jedno hřiště na 300, 400 korun, což byl pro kluby obrovský šok,“ hlásí Doležal. „Do barev navíc dáváme růstové stimulanty, ze kterých si tráva bere živiny. Co mám informace, tak jsme v tomto ohledu jediní.“
Třetím bodem je jednoduše ovladatelný lajnovací přístroj. „S ním může lajnovat úplně každý, snadno to zvládne třeba i manželka správce hřiště,“ sděluje Doležal.
Bílé čáry zamaskuje zelená
Není divu, že jeho vynálezy využívají i přední české sportovní kluby, jako fotbalová Sparta. „To samozřejmě znamená prestiž, ale mým hlavním přáním je, aby i menší kluby měly možnost si profesionálně, jednoduše a krásně nalajnovat hřiště. Srdcaři, co to dělají zadarmo, se tak nemusí trápit se zbytečnými a trapnými věcmi. Mohou šetřit peníze i přírodu,“ podotýká brněnský alchymista.
Jeho šetrná barva vydrží klidně čtrnáct dní. Jenže dlouhá životnost není vždycky plus.
Konkrétně v Bystrci se musí týmy amerického fotbalu prostřídat s ragbisty, jejichž hřiště vypadá jinak. „Musím vyzdvihnout prezidenta bystrckého ragbyového klubu Pavla Holečka za jeho vstřícnost a schopnost poskládat kalendář tak, abychom si vyhověli,“ oceňuje Zelinka.
Oba celky amerického fotbalu tak hrávají doma ve stejném víkendu, načež obarvená tráva odroste a ragbisté si ji mohou po posečení přemalovat podle svého. Ovšem pro případ, že by na to nebyl čas, vymýšlí Doležalův tým řešení.
„Nazývám to akce Potěmkin,“ přibližuje Zelinka. „Fígl“ spočívá v tom, že se bílé čáry přemalují zelenými, které se na trávě opticky ztratí. Hřiště tak vypadá jako čisté. „Tohle je pro nás obrovská výzva. V krycí barvě je minimum chemie, takže nijak neublíží. Je to unikát, nikdo na světě tohle ještě neudělal,“ tvrdí Doležal.
Doma už se jeho firma, která se zabývá i hnojivy, uchytila. Teď se chystá expandovat do okolních zemí. „Za úspěch vděčím především své partnerce, která je mi velkou oporou,“ říká Doležal.
