Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fotbal musel vzdát, válí na vodě. Slalom mě naplňuje, říká Chaloupka

Václav Chaloupka by rád startoval ve slalomu na divoké vodě i na olympiádě v Tokiu 2020. | foto: Kanoe.cz

16 2015
Václav Chaloupka na tréninku krájí pádlem klidnou hladinu Mlýnského potoka, ladně se otáčí kolem ztichlých branek. A když pak na závodech vjede se svou kánoí na divokou vodu, je jeden z nejrychlejších juniorů na světě. Šampion z náhonu.

Průlomový rok prožil Václav Chaloupka. Sedmnáctiletý mladík z Velké Bystřice si přivezl bronzovou medaili v singlkánoi z mistrovství světa juniorů ve slalomu na divoké vodě. Nejčastěji přitom závodník SK UP Olomouc trénuje na Mlýnském potoce, tedy náhonu tak tiše plynoucím a klidným, jako je povaha Hanáků žijících na obou jeho březích.

„Kromě bronzu z mistrovství světa jsem byl ještě čtvrtý v nabité špičce na mistrovství Evropy. Sezona byla super,“ rozplývá se Václav Chaloupka, který byl v anketě Kanoista roku vyhlášen nejlepším juniorským slalomářem u nás.

V Olomouci dlouhé roky vyrůstají špičkoví vodáci, úspěchy však sbírají zejména ve sjezdu. Vychovat slalomáře bez umělého kanálu je unikát. „Trénujeme převážně v Olomouci, ale snažíme se co nejvíc jezdit do Prahy, Bratislavy nebo Krakova, kde jsou nejbližší umělé kanály,“ vysvětluje talentovaný kanoista.

Chaloupka přitom jako kluk hrával fotbal za olomouckou Sigmu, v deseti letech ale musel skončit. „Zranil jsem se a hledali jsme jiný sport. Kvůli zánětu kyčelního kloubu to nesmělo být nic s nohama, a tak jsme se přes známou dostali až k vodnímu slalomu. Hned jak jsem ho vyzkoušel, chytl mě. Teď už ho dělám osm let a naplňuje mě. Je to super,“ líčí mladý reprezentant.

Nešťastné zranění sice ukončilo jeho fotbalovou kariéru, ale na míč nezanevřel a dodnes si rád zakope, i když jeho srdce patří kánoi. „Na vodě se mi líbí, že člověk jede sám za sebe. Všechno si musí odedřít a každá chyba je jen jeho, takže nemusí cítit vinu za ostatní,“ vysvětluje nadějný kanoista a chválí i partu lidí kolem vody. „Všichni jsme tu kamarádi a přejeme si navzájem. Samozřejmě závodíme proti sobě, ale na břehu se pak pobavíme o tom, jak jsme jeli,“ dodal Chaloupka.

Od začátku trénoval sjezd i slalom, zaměření na techničtější disciplínu přišlo až později. „Slalom mě opravdu chytil a v žákovských letech přišly i úspěchy na mistrovství republiky. Uvěřil jsem, že když budu tvrdě trénovat, můžu se na špičku dostat. Po malých krůčcích jsem došel až do letošní sezony, která byla průlomová, protože jsem poprvé získal medaili na mistrovství světa. Byla to dlouhá cesta a ještě asi bude. Ale baví mě to a těším se na další závody a všechno, co mi budoucnost přinese,“ vypráví sympatický teenager.

Pokud však i v dalších letech pomýšlí na souboje s nejlepšími singlkanoisty na světě, nevyhne se stěhování. Už teď tuší, že pro další růst musí odejít za lepšími tréninkovými podmínkami. „Do maturity zůstávám v Olomouci a potom se budu asi stěhovat do Prahy za studiem. Mám už domluvenou smlouvu s USK Praha. Jakmile z juniorů přejdete do kategorie do 23 let, je už náročné držet krok a tempo s kluky, kteří trénují na divoké vodě. Závody jsou už pak na opravdu těžkých vodách a cit pro ni je znát,“ uvědomuje si Chaloupka.

Jedině tak může pomýšlet na splnění svého snu, kterým je účast na olympijských hrách. Jednou tak možná budou Hanáci držet palce svému vodákovi na největší sportovní akci planety. A nemusí to trvat tak dlouho. „Brazilské Rio de Janeiro příští rok už asi nestihnu, můj sen je Tokio v roce 2020. Bude mi dvaadvacet let, to už by mohlo klapnout,“ usmívá se.

Uvěřil jsem, že když budu tvrdě trénovat, můžu se na špičku dostat. Byla to dlouhá cesta a ještě asi bude. Ale těším se na všechno, co mi budoucnost přinese.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze