Jak jste to provedl? Vyhrát s takovým náskokem není vůbec běžné.
Když na to máš... Ne, to byl vtip. Prostě mi to vyšlo. Přitom o den dřív jsem si při prohlídce trati říkal, že je fakt strašná a že nechápu, co tím stavitelé mysleli. No, nakonec se mi povedla projet nejlíp.
Už při úvodním Světovém poháru v Praze jste dominoval v semifinále, ale...
...ale pak mi finále nevyšlo, chytl jsem šťoucha (dotek branky) a byl pátý. Rychle můžeš jet vždycky, jenže stačí jeden dotek a výsledek vypadá jinak. V Seu mi jízda vyloženě sedla. Navíc mi letos sedí i nová loď, mám teď stejnou jako Estanguet. Sám ji navrhl a loni na ní právě v Seu vyhrál mistrovství světa, Já se s ní cítím v tréninku o 100 procent pohodlněji než na staré.
Svoji novou loď si pochvaluje i veslař Synek, také on s ní najednou suverénně vyhrává Světové poháry. Může být změna i psychologickou motivací?
Určitě. Je to najednou při tréninku mnohem veselejší. Na staré lodi už ani nic vypilovat nešlo, tréninky byly spíš monotónní a únavné. Na nové se teď snažím učesat styl, aby ladil s tím, co všechno ta loď umožňuje. Což mě baví.
Na finále Světového poháru do Augsburgu si s ní tento týden pojedete pro další vítězství?
Ne, teď to čeká na Mašouna (Jana Maška, kolegu z reprezentace). V Praze vyhrál Jáně, teď zase já, takže řada je na Mašounovi.
Přesto, ze dvou pohárových klání máte skalpy dvou olympijských vítězů, Martikána i Estangueta. Visačku favorita mistrovství světa v Tacenu už neodpářete.
Vy mi ji neodpářete, já bych si ji klidně odpáral. Předvedu tam, co nejlíp umím – a uvidíme, jestli mi ta trať sedne jako v Seu.
Jak velkou finanční prémii jste nyní za vítězný závod dostal?
Nic. Jen kytičku a medaili. U nás se prémie nenosí.
