Zatímco ostatní v klubu po úspěšné kvalifikaci běhali po šatně se šampaňským a radovali se z postupu mezi elitu, on seděl v klubovně, hlavu obtěžkanou počty.
"Řešení je jediné," uvažoval nahlas. "Běhat po sponzorech, shánět a přemlouvat." Karviná ve čtvrtfinálové skupině sehraje šest zápasů. Včera se utkala se španělským San Antoniem, dále ji čekají norský Sandefjord a jugoslávský Cetinje. "Pevně věřím, že se nestane, abychom v půlce museli z Ligy mistrů odstoupit. To by byla ostuda," dodal Pelech.
V podobné situaci před Karvinou už byli házenkáři Zubří a Plzně. Zuberští Ligu mistrů hráli před třemi lety, Plzeň před dvěma. Dodnes se z toho oba kluby vzpamatovávají.
"Nejhorší je to s rozhodčími a delegátem," vzpomíná Miroslav Bartoň, bývalý manažer Zubří. "Mezinárodní federace vám k utkání nominuje delegáta z Doněcka a hned potřebujete čtyřicet tisíc. Často jsme tak v poháru s větším napětím čekali na jméno delegáta než soupeře." Pro Zubří znamenala Liga mistrů konec zlaté éry. Prestižní soutěž klub vyčerpala natolik, že se od té doby nemůže pořádně nadechnout a zvednout.
Podobné to bylo i s Plzní. Ta sice titul obhájila, ale podruhé se do Ligy mistrů nepřihlásila.
"Hrát ji dvakrát po sobě je zatím pro české kluby neúnosné," přiznal reprezentační kouč Vladimír Haber, který Plzeň tehdy trénoval.
