Po hodu diskem jste říkal, že předvádíte tréninkové výkony. Uvědomujete si, že výsledných 8842 bodů je vaším druhým nejlepším desetibojem kariéry?
Jenže já jsem skutečně předváděl tréninkové výkony jako na soustředění v Jihoafrické republice. Proto jsem spokojený na dvě stě procent. Možná to tak nevypadalo, ale byl jsem s formou o kategorii níž než v Budapešti nebo tady loni. Já si moc často výkony nepočítám, ale včera jsem to udělal – a vyšlo mi 8822.
Šanci na vítězství jste zachraňoval ve třetím pokusu na 480 cm ve skoku o tyči. Byl to zlomový okamžik celého desetiboje?
Ano... Asi ano. V tyči jsem skvěle zabojoval, i když ji nechytám levou rukou a budu muset na ní zapracovat. Alespoň je vidět, jaký kousek je od vítězství.
Měl jste před třetím pokusem na 480 cm malou dušičku?
Měl. Na každý pokus jsem si bral tvrdší a tvrdší tyč, takže jisté riziko, že to nemusí vyjít, tam bylo.
Pak jste však odvážně vynechal 490 cm...
A budu to tak dělat pořád. Nevím, čím to je, ale na 500 je opak lépe vyhecuji.
Jak se vám zamlouvala premiéra nového oštěpu a osobní rekord 71,10 m?
Jsem docela spokojený. (smích) Chtěl jsem pak ještě jeden dlouhý hod, ale už jsem asi byl moc spokojený, technicky mi třetí hod nevyšel. Že bych to předčasně ´zabalil´, na to jsem nemyslel.
V závěru desetiboje, kde se rozhoduje o důležitých bodech, se oštěp jeví jako vaše silná disciplína. Je to velká výhoda?
Určitě, vždyť třeba Karpov si tady udělal ´osobák´ a já mu přitom dal 240 bodů. Je to moje velká zbraň.
Toma Pappase jste porazil v Götzisu potřetí za sebou. Nebude z toho americký mistr světa z Paříže 2003 otrávený?
Já bych byl radši, kdyby mě on tady porážel a já bych vyhrával ty světové šampionáty. (smích)
Tvrdíte, že k ideální formě byste potřeboval ještě čtrnáct dnů. Není vám líto, že jste tady neatakoval světový rekord?
Není, vrchol sezony je totiž jenom přede mnou. Tady šly body vedle.
Před startem v Götzisu jste uvažoval i o startu v Ratingenu. Pojedete do Německa?
Uvidíme... Do rozhovoru se vkládá trenér Dalibor Kupka: "Jako trenér říkám ne, ale to záleží na závodníkovi.“ Já fakt nevím, achilovky mě nebolí... Zrovna teď se mi tam nechce, ale zeptejte se mě tak za dva týdny.“