"Přesto jsem měl celý den docela blbou náladu. Ve čtvrtém dostihu jsme nešťastně přišli o Picadora, navíc celý den tady slavili úspěchy Holčáci a my vyšli naprázdno. Přemýšlel jsem o krmení, jestli to děláme dobře."
Říkal jsem: Jsi borec, krmíme správně. A když i Pepa Bartoš přišel s naší Sixteen druhý, v duchu jsem se firmě, co nám dodává krmení, omlouval.
 |
A potom, když jste s Tiumenem vítězně probíhali cílem, na co jste myslel?
Kdy jste uvěřil, že zvítězíte?
Už asi 40 metrů před cílem.
O Tiumenovi jste před Velkou říkal, že zkraje dostihů bývá líný. Jak jste ho probudil?
Dávali jsme mu i homeopatické kapky, které ho měly nabudit. Už před dostihem jsem cítil, že je takový ostřejší. Dokonce jsem přemýšlel, že najedeme Taxis v první linii. (Majitel Köhler: A já mu to zakázal.) Tak jsem ho skákal pozdějc. Kdybych zakopl, ještě by mi majitel řekl: Vidíš to, vole, a máš to.
Sportovci často sní o tom, že skončí na vrcholu. Ale málokdo to dokáže. Skončíte nyní vy?
Nechme tohle na později, jo...
Asi toho zase nenecháte, že? Ale budete mít za rok dilema: jet Tiumena, či Welldancera, jemuž tolik věříte.
Já vím, že vítězná dvojice se trhat nemá, ale... Welldancer je vážně ještě lepší. Škoda, že se letos zranil.
Na Velké držíte všechny rekordy, jen jeden ne. Nejstaršímu vítězi bylo v minulosti 59 let. Co s tím?
(směje se) Devětapadesát, to už mám cobydup. Lester Pigott vyhrál Velkou jarní dokonce v šedesáti.
Váš stájový žokej Josef Bartoš vyprávěl, že si z mladších žokejů děláte legraci, že pořád nic neumějí. Teď to s vámi budou mít ještě horší?
Ne ne, tak to není. Já si těch kluků vážím, moc dobře vím, jak je ten jejich žokejskej chleba tvrdej. Jsou to rutinovaní borci, já se už od nich dnes mám co učit.
