"Když nakonec extraligu udržíme, chtělo by to nějakou finanční injekci. Abychom hráli důstojnější roli než teď s odchovanci," apeluje hrající sportovní manažer Miroslav Mooz. "Extraliga sem patří. I na poslední Ústí jsou páté nejvyšší návštěvy. Byla by škoda, kdyby tady nebyla."
1995, 1997, 1998. Slavná zlatá éra je dávno fuč. Přítomnost je šedivá. Čtvrteční domácí porážka 1:3 (-16, 24, -22, -24) s předposledním Starým Městem vzala naději na záchranu. Sestup? Zatím papírově ano, nakonec zřejmě ne. Extraliga se totiž nejspíš nezúží a místo přímého pádu půjde do baráže.
"Porážka bolí. Zápas neměl takovou kvalitu, ale byl bojovný a výměny dlouhé. Tak trochu ženský volejbal," zpucoval Mooz střet nejslabších.
Víc kapitán hostů Jiří Kment na svazovém webu: "Zápas hluchého se slepým vyhrál hluchoněmý. Rozhodlo pár koncovek." Koncovky, to je ústecká zkáza. Aspoň podle Mooze. Kvůli nim prý extraligový otloukánek ani jednou nevyhrál za 3 body a jen jedinkrát za dva. Žalostné za 19 kol.
"Prohráli jsme takových 25 koncovek o 2-3 body. Vyhrát je, máme 25 bodů a jsme v play-off," tvrdí kapitán Mooz. "Proto se sezona těžko hodnotí. Setově nevypadá dobře, ale my víme, že na to máme. I se silnými se můžeme držet. S Libercem jsme hráli 1:3, se čtvrtým Zlínem 23, 23, 22. Hrozně těsné zápasy," lituje Mooz.
Mladická nezkušenost je na vině. "U nás to stojí i na hráčích, kteří jsou v extralize prvním rokem. Pak na ně nastoupí pětatřicetiletí chlapi a ti vědí, jak koncovku zahrát, jak nezkazit. Oni nedají za stavu 24:24 pásku, my jo."
Sportovně se Mooz baráže obává. "Pokud budeme hrát nervózně jako dnes, neměli bychom na to. V baráži budou týmy na stejné, možná i lepší úrovni než Staré Město," míní manažer. Uklidňuje se ale: "EGE České Budějovice je farmou Jihostroje, ti by do extraligy neměli jít. A myslím, že Dobřichovice ji nebudou chtít hrát."
