Balon se o desku prodral do síťky a ústecký rozehrávač slavil jako smyslů zbavený. S ním i celá hala Slunety.
„Sklouznul jsem se po palubovce, jako bych dal vítěznou penaltu ve fotbale. Tolik euforie! Nevěděl jsem, co dělám. Málem jsem rozbil reklamní auto,“ zubil se hrdina večera.
Basketbalové Ústí se ocitlo uprostřed hollywoodského bijáku; strhující, až spielbergovské vyvrcholení vyvolalo extázi. Vítězství z poslední střely v poslední vteřině je vždycky dech beroucí. Zvlášť když úspěch 81:78 nad Kolínem Slunetu notně přiblížil do ligového play off.
„Prohrát, mohlo být zle. Takhle ještě vyhrát na USK a domácí zápasy a budeme sedmí,“ kalkuluje rozehrávač, jehož na palubovce zavalili spoluhráči. Jeho vítěznou ránu, v basketbalovém „nářečí“ buzzer beater, málem ani trenér Antonín Pištěcký neviděl.
„První ani druhá možnost výhozu nevyšla, tohle byla až ta poslední, byl jsem naštvaný. Když to Michal vypustil, otáčel jsem se a už myslel na prodloužení,“ líčil Pištěcký. „Upřímně: vyslat Michal takovýhle pokus na tréninku stokrát, promění jen dva. Minimální šance. Ani jako hráč nepamatuju výhru z takové střely.“
Ale Šotnar si věřil, sám si o balon řekl. „Úplně stejně jsem rozhodl před třemi lety za Svitavy proti Ostravě. Taky o desku, což není umění, ale štěstí,“ povídal Šotnar.
Zápasy Ústí a Kolína se letos vždy zvrhnou v thriller. „V prvním kole jsme je porazili stejnou střelou Robinsona v prodloužení,“ vybavil si trenér Slunety, která ve středu vstala z mrtvých.
O půli ztrácela 18 bodů a už byla bez tahouna Ladislava Pecky. „Ohnal se loktem, bouchl do země a řekl něco rozhodčím. Hloupé vyloučení,“ soptil Pištěcký, zatímco hostující kouč Pavel Beneš tvrdil, že náskok a ztráta Pecky jeho tým ukolébaly: „Naši hráči si dali do hlav, že je rozhodnuto.“
Nebylo. Ústí tak nadstavbu A2 vede s náskokem dvou výher před osmým Kolínem a devátým USK, chybějí čtyři kola. „Abychom si nic nenalhávali, my nebojujeme o osmé místo, chceme být sedmí,“ hlásí Pištěcký. „Není nás v tabulce padesát, aby bylo jedno, jestli skončíme 41. nebo 42. Je nás jen 12 a každé místo je důležité.“
