Který z pocitů převažuje?
Byl bych zklamaný, kdybych skončil na 562 a ostatní naskákali nějaké fantastické výkony. Začátek byl dobrý, pak přišla delší pauza. Přesto byl můj druhý pokus na 572 hodně slibný, chyběl kousek. Všichni jsme se trochu prali s větrem – ne že bychom neměli na víc, ale hodně z nás škrtalo laťku zády.
Přesto podmínky na to, že na Zlaté tretře často prší, takovou překážkou nebyly, ne?
Nebyly vůbec špatné. Ale na to, abychom naskákali o něco víc, by bylo samozřejmě lepší, kdyby nám trochu foukalo do zad. To se bohužel nestalo, nedá se nic dělat.
Závod byl zvláštní tím, že vedle tyčkařů paralelně skákaly také tyčkařky. Co vy na to?
Je to unikátní, nevím, jestli to někde jinde na světě mají. Vůbec mi to nevadilo, naopak šlo o příjemné zpestření. Z hlediska pořadatelů to byla výborná myšlenka: pauzy nebyly tak dlouhé a diváci se mohli podívat na kluky a hned na holky.
Sledoval jste třeba, jak si vede superhvězda Jelena Isinbajevová?
Abych pravdu řekl, moc ne. Když skáčete, má člověk tunel a soustředí se jenom na sebe.
